Kostel sv. Janů
Kostel sv. Janů se nalézá nedaleko jižní části náměstí Svobody poblíž křižovatky ulic Jánské a Minoritské.
Za zakladatele přilehlého minoritského kláštera je považován Jan Velen Černohorský z Boskovic; ze stejných pramenů se dovídáme o vysvěcení minoritského kostela sv. Jana Křtitele olomouckým biskupem Brunem r.1257.

Řád minoritů ("konventuálů") je jednou ze tří větví tzv. "žebravého" mnišského řádu založeného svatým Františkem z Assisi r.1209 - Řádu menších bratří.

Řád menších bratří (latinsky "Ordo Fratrum Minorum") se dělí na: 1) konventuály ("minority"), 2) observanty ("františkány") a 3) kapucíny.

K rozdělení Řádu menších bratří došlo kvůli odkazu sv. Františka: žít v chudobě, nepřijímat privilegia, upřednostňovat poustevny proti městům a preferovat vzdělávání bratrů. Členové řádu se soustředili hlavně na kazatelskou a misijní činnost. Jejich typickým oblečením byla hnědá kutna převázaná v pase bílým provazem. Na něm jsou tři uzly symbolizující tři pravidla řádu - "chudobu, poslušnost a čistotu".

Za středověku se museli brněnští minorité vyrovnat se dvěma ničivými požáry, a to díky přispění městské rady a rodu Boskoviců. Za husitských válek se do kláštera od sv. Janů uchýlilo mnoho minoritů z Čech a premonstráti ze Zábrdovic.

Za stavovského povstání v letech 1619-1620 byl pro katolické bohoslužby v Brně ponechán vedle dominikánského kostela (kostel sv. Michala) pouze minoritský chrám sv. Janů, do ostatních kostelů byli uvedeni luteráni.

Rozkvět konventu vyvrcholil v polovině 18. století a klášter nezrušil v rámci svých reforem ani Josef II.
Roku 1784 došlo k přeměně klášterního chrámu na farní kostel, jehož duchovní správou byly pověřeni menší bratři.

V kostele se nalézá Loretánská kaple, jediná svého druhu v Brně, dílo Mořice Grimma z let 1713 až 1720