Vznik Bečova byl podmíněn existencí křižovatky dvou důležitých komunikací, jedna vedla z Plzně do Lokte, druhá spojovala klášter v Teplé s tržišti v Poohří. Falzum z 15. století zmiňuje Bečov již v roce 1214, první doložená zmínka je ale spojena až v souvislosti se vznikem hradu počátkem 14. století za pánů z Rýzmburka. Bečov byl tehdy osadou, kde se zřejmě nacházela celní stanice. Hrad jako centrum panství a těžba drahých kovů v okolí však přispěly k růstu jeho významu.
V roce 1387 se Bečov připomíná jako městečko, privilegium pánů z Rýzmburka z roku 1399 dokumentuje postavení Bečova v té době. V 15. století se Bečov stává majetkem pánů z Plavna, kteří ale panství několikrát dali do zástavy různým rodům (Šternberkové, Šlikové). Jindřich III. z Plavna potvrdil v roce 1481 Bečovu stará privilegia a o rok později si u Vladislava Jagellonského vymohl povýšení na město s právem opevnění (1482).