Salvation Mountain

To místo leží přibližně 190 mil východně od centra Los Angeles, v kamenité poušti tři a půl míle od břehu přírodního úkazu jménem Salton Sea, vnitrozemského slaného jezera. Z vyprahlé roviny se zvedá necelých dvacet metrů vysoký pahorek, který není výsledkem působení přírodních živlů, ale rukou Leonarda Knighta. Je to barevný výkřik na pokraji šedožluté pouště, který vypráví o velké víře, o urputném zaujetí, ba o posedlosti myšlenkou vzdát hold Bohu a do světa vysílat zprávu o tom, že „Bůh je láska“. Když tato místa navštívil držitel dvou Oskarů herec a režisér Sean Penn, po setkání s autorem pahorku řekl: „Potkal jsem zosobněnou houževnatost. Jmenuje se Leonard Knight.“
Někteří odborníci zařazují jeho dílo do kategorie „art brut“, neboli mezi tzv. syrové umění, které se vymyká běžnému uměnovědnému třídění. Patří sem často projevy tvůrců, kteří vytvářejí originální svět s osobitými zákonitostmi a logikou. Oni sami jsou součástí příběhu s vytvořenou vlastní mytologií. Salvation Mountain /Spásná hora, Hora spásy?/,jak se toto místo nazývá, vznikalo v několika etapách. Jednou, po náhlé nečekané bouřce, se kopec z hlíny a písku sesypal Knightovi na hlavu a rozplynul se v poušti.
V roce 1998 tedy začal experimentovat s balíky slámy a s nepálenými cihlami, prokládal je dřevem nalezeným v okolní krajině a definitivní tvary pomalovával vodou nerozpustnými barvami. Součástí kopce je obydlí, které ho mělo chránit před větrem a pouštním žárem dosahujícím až 46 stupňů Celsia. Vybudoval si hogan, což je osmiboký srub ze dřeva, vepřovic a drnů, jaký si stavěli v podobných přírodních podmínkách indiáni Navahové. Obydlí pomaloval, aby splynulo s pahorkem, avšak nikdy se do něho nepřestěhoval. Nadále žil spolu s toulavými kočkami v obytném automobilu a koupal se v nedalekých horkých přírodních pramenech. Zemřel 10. února 2014 v domově pro seniory ve východní části okresu San Diego ve věku 82 let.
Folk Art Society of America prohlásila roku 2000 pahorek za „lidové umění hodné uchování a ochrany“ a senátorka Barbara Boxer popsala v Senátu dílo jako unikátní a vizionářské, jako národní poklad, který zaslouží uznání. Skupina dobrovolníků se rozhodla místo chránit a udržovat, aby nezmizelo se smrtí svého tvůrce.