Nastal čas, aby si 1.oddíl po dlouhé době konečně vyjel na víkendovku. Proto jsme se v pátek 24. 9. 2021 sešli na zastávce v Dobré, natěšeni na nové dobrodružství. Autobusem jsme se dostali na zastávku Morávka Úspolka, kde na nás čekala auta, kterými jsme se vyvezli na vzdálenou chatu v horách. Jakmile jsme se ubytovali, šli jsme hrát ven pár her. Když v tom jsme v dáli zahlédli podivné postavy s loučemi. Šli jsme se tedy raději schovat do chaty a dát si večeři. Večer někdo neznámý zaklepal na okno a zanechal za ním dopis, ve kterém se psalo, že zde přebývá zakletá vesnice, která hledá vysvobození. S tím bychom jim prý mohli pomoci, pokud splníme tři úkoly. Rozhodli jsme se jim tedy pomoci a dostali první úkol v podobě stezky odvahy, kterou jsme všichni statečně zvládli. Poté jsme šli do hajan a těšili se na další den.

V sobotu jsme se probudili do krásného rána a po rozcvičce si dali vydatnou snídani. Také jsme našli další dopis s úkolem. Tím bylo vykonat během dne dobrý skutek. Mezitím jsme dopoledne hráli pár her, například „latríny“, kde bylo cílem mít co nejvíce kousků toaletního papíru. Poté nás čekal výborný oběd a následně jsme si užívali odpolední klid.

Odpoledne jsme se pustili do práce kolem chaty. Kluci pracovali se dřevem a holky šly do lesa nabírat klacky na večerní táborák. Zároveň jsme našli dopis s posledním úkolem kde se psalo, že máme zabalit vajíčko tak, aby se při pádu z výšky nerozbilo, a tím prokázat naši vynalézavost. Jakmile splníme tento úkol máme jít hodit kamínky do řeky, a přitom říct slovo „libertas“, abychom všechny vesničany osvobodili. Vajíčka v týmech měla většinou dosti potřebnou ochranu, byla zabalena třeba i do spacáku, a tak byla i tato výzva úspěšně za námi. Následně jsme si sedli k táboráku a opekli si buřty. Poté jsme šli prolomit zakletí hozením kamínku do řeky. Při návratu jsme byli v chatě příjemně překvapeni děkovným dopisem vesničanů, malou hostinou a malým dárečkem na památku v podobě skleněného kamínku. Večer jsme si poslechli pár velmi zajímavých příběhů, které nám vyprávěl Pepan a po večerce se vydali na kutě.

V neděli jsme se sbalili, udělali skupinové foto a vydali se pěšky na autobus, který jsme naštěstí tak tak stihli. Dojeli jsme do Dobré a po rozloučení se vydali spokojeně domů i s novými zážitky.

Hana Heinrichová