Janovickou pouť dostihla nepřízeň počasí.
Po něklolika letech krásného, nebo alespoň přijatelného počasí se tento rok vydařil jen částečně.
Sobota vypadala dobře, nepršelo, ale hlavním dnem je vždy neděle. A to pršelo pěkně od rána, zima... jistě hodně dětských tváří bylo ten den přitisknuto na okno, doufajíc, že pršet přeci jen přestane.

"Dnes netočíme", snažila se vykřičet prázdná okna pokladní kukaně u staženého řetízkového kolotoče. Elektrické vozíky se vzhlížely v loužích vody a rybízák skutečně netekl...

Potkal jsem na prázdném prostranství mezi atrakcemi rodinu s děckem - prý se jsou zhoupnout alespoň na hřiště za školu, když ty kolotoče netočí...
Janovický Ondráš plakal také.

Tak snad příští rok.