Dlouhá byla doba Kovidové výletové nečinnosti, jaro se nám nějak vytratilo do ztracena, a 1. červnem začalo meteorologické léto. S tím se množily i dotazy, zda-li již není čas na nějaký "zkušební výlet", byť částečně v rouškách. Jára Škodová přání nedočkavých vyslyšela a jako nejvhodnější se jí jevil vlakový výlet do Žírče, dál pěšky k Braunovu Betlému a poté na louku s Preclíkovou Křížovou cestou nad Stanovicemi. Tichá pošta funguje, nakonec se v hale hradeckého nádraží sešlo 21 pěšáků a radost ze setkání byla zřejmá. Předchozí den a hlavně noc byla deštivá a panovaly určité obavy, podpořené předpovědí počasí, aby středa nebyla též navlhlá. Naštěstí se rosničkáři netrefili a nakonec jsme byli obdařeni počasím jako vymalovaným. Ve vlaku jsme museli dodržovat rouškové maskování, ale jakmile jsme v Žirči vyskákali z motoráčku a stvořili "společnou rouškovou" fotku, šly ústenky do kapes bund nebo batůžků. Ta úleva, ten svěží vzduch do plic... Naposledy jsem byl u Betlému přesně před 10 lety, stromy v okolí poněkud povyrostly a mech na zbytcích skulptur soch též. Je nejvyšší čas začít s jejich záchranou, jinak se za dalších (?) 10 let budeme jen dívat na fotografické naučné panely. Doporučované 2-metrové odstupy se téměř hned vytvořily samospádem, díky nestejnému tempu chůze. Znova jsme se sešli na louce s Křížovou cestou 21.století pod názvem "Příběh utrpení a nadějí člověka". I tady už zapracoval čas, sochy už nejsou panensky čistý pískovec. Taky louka nebyla posečená, jen hlavní stezka. Takže klíšťata mohla mít docela mejdan.

Od sochy "Brána naděje" byly krásně vidět vzdálené Krkonoše, Sněžka a poslední flek sněhu, nalevo od Černé hory. Bylo pravé poledne, tudíž jsme pokračovali polní cestou pod podjezdem tratě do Stanovic a v nich do restaurace Šporkův mlýn coby osvěžovny. Po polévce a hodinovém posezení jsem si zrestauroval hlavně nohy, aby zbylé 2 km podél Labe do Kuksu nebyly utrpením, coby pokračováním Křížové cesty. Odbočku k lomu sv.Klimenta jsem vynechal, mnozí též, protože nás lákala možnost stihnout motoráček v 15:21 ze zastávky v Kuksu. Zámek jsme si prohlédli zvenčí, bylinkovou zahradu v
parku letmo.

Průvodčí z motoráčku z nás měl radost, protože jen někteří měli zakoupené zpáteční jízdenky, do Jaroměře to je kousek - a zkasírovat nás chtěl všechny. V Hradci na nádraží jsme si na rozloučenou "ťukli lokty" a porůznu zmizeli v busech MHD. Ten výlet jsme už všichni potřebovali a za jeho zorganizování patří Jáře Škodové nekonečný dík. A budeme se těšit, že ještě víc "povolí ledy" a kovidové křepčení. Co takhle Žulovou stezku u Skutče - kdyby byl volný bus?
Čus Bezvirus Kovidus Petr Věříš.


Více zde: https://mosdhk.webnode.cz/products/a2020-06-03-vyletni-generalni-zkouska-do-zirce-a-kuksu-p-veris/