Sedmý ročník průvodcování dvoutýdenního treku úžasnou divočinou bez jakýchkoli cest s vysazením a zásobovací podporou vrtulníkem po švédském národním parku Sarek na sklonku léta, tedy laponského podzimu.

Letos podle hesla "Tundra prověří vybavení i charakter", charaktery obstály skvěle, ale pohorkám se moc nedařilo, tak jsme ověřili ochotu Švédů a vyzkoušeli, že se dají koupit pohorky i z kopce po telefonu a nechat doručit vrtulníkem. Další pohorky došly na všech provázcích, které jsme měli, lepicích páskách a telefonní dvoulince z observatoře (nic jsme nezničili). Drsnou tvář tundra ukázala i když jsme v suti našli několik let opuštěný velký batoh a hlásili jej na policii. Zapomenuté zavazadlo na letišti dovezl autobus, našel se i uložený fusak, takový trochu výlet kde řádil škodolibý skřítek abychom se nenudili :D, ale všechno se povedlo úspěšně vyřešit. Trudomyslnost nám nehrozila, proti té měl Kuba hrací strojek. Budíček ohlašovala píšťalka v šest (tedy když bylo hezky), abychom toho co nejvíc ušli, prostě rekreace :-). Někteří tu dřinu přezdívali pohádkou, moc jsme si to užili.

Po zájezdu kratší výlet na severu z Björkliden přes Måndalen na Låktatjåkko.

Observatoř Axela Hamberga z roku 1911 v cca 1850 metrech, dlouho nejvýše položená budova za polárními kruhy vůbec.

Doplněno několik fotek od Jan Hájek, Blahoslav Lukavec a Jana Šuterová, jména autorů jsou uvedena v EXIF.