Vítám vám u prvního příspěvku "S tříkolkou okolo ČR".
Nejdříve snad jak to začalo. *** Kamarádi se mi prostřednictvím Donia poskládali v rekordním čase na lehotříkolku. Sbírka vynesla tolik, že zbylo i na veškeré dovybavení. Chtěl jsem reagovat tím, že musím předvést taky něco velkého, abych ukázal, že si lehotříkolku zasloužím. Tak jsem vymyslel tuto akci. *** Plány byly smělé, odhodlání taky, tak jdeme do toho. *** Začal jsem plánovat. Hned na začátku jsem měl jasno v tom, že to bude cyklovandr. Tzn. jízda natěžko, s kompletní bagáží s sebou. Spaní? Stan a spacák. Zbytek přinese cesta. A jídlo? To se dá koupit všude. Jinak téměř nic. Jen musím vyřešit nabíjení baterie a zásobování katetry a plenami - má poúrazová bolístka. Dokoupil jsem si druhou cyklobaterii i s nabíječkou (to proto, abych mohl nabíjet 2 baterie najednou, tzn. dvounásobnou rychlostí), přes den můžu dobíjet po hospodách a večer se poptám u lidí, snad na mne budou hodní. *** A balíky s plenami jsem si nechal posílat průběžně na smluvené místo. *** Trasu jsem si rozplánoval tak, abych na ní projel většinu zajímavých míst v pohraničí a jeho okolí. Bylo z toho 2530 km (v plánu bylo 2440 km), 36 etap , v průměru po 75 km a 1050m převýšení na den. Ač jsem nad mapou strávil mraky, mraky času, nebral jsem naplánovanou trasu jako dogma. Věděl jsem, že do všeho bude kecat únava, počasí, holky. Ale chtěl jsem to zkusit. ***** Na začátku cesty jsem na FB dal přání : "Dříve, když jsem vyrážel na treky jsem často hledal místa daleko od lidí, daleko od civilizace. Dnes vyrážím na cyklotrek a vím, že se musím naopak držet blízko lidí. Budu je potřebovat, budu potřebovat jejich pomoc. Lidičky jedu za vámi. Otevře mi svá srdce, podejte mi prosím pomocnou ruku, až ji budu potřebovat. Moc se na vás těším." *** A opravdu setkání s lidmi, jejich nezištná pomoc, vlídnost a ochota z této cesty udělaly neskutečný zážitek