Pekelná brána Krampusáků se otevřela o sobotním podvečeru hned dvakrát. Poprvé ještě za světla a podruhé, když Nábřeží Maxipsa Fíka pohltila tma.
Člověk nemusí být právě jejich fanouškem, může být i proti, ale jako jinde je i v tomto případě vlastní zkušenost tím nejcenějším argumentem.
Vidět masky za světla a v kontaktu s mnohdy malými dětmi bylo pro mne překvapivé i zajímavé zároveň.
Co mi chybělo byl nějaký příběh, jež by pozvedl prezentaci skutečně propracovaných masek na vystoupení.
Další alba roku 2o24
