Může to být zvláštní, ale ani po letech člověk nezapomene na zážitky z dětství, na místa, co znal a kudy chodil.
A když se na tatáž místa, která tehdy pro něj nebyla něčím vyjímečná, vrací, mají kromě často jiné, nové a hezčí podoby, také svoje kouzlo a hodnotu.
Chtěl bych je toutou cestou zkusit alespoň trochu zachytit a vyjádřit tak svoji sounáležitost s rodným městem.
Tentokrát tedy z Baarovy ul. do Šanova, dále Janáčkovy sady a přes Pohádkový les a Prosetice zpět ...
Další alba 2o20 zde
