Po několika letech jsme se s manželkou vydali na prohlídku nedalekého hradu Pernštejna. Hrad slavného rodu Pernštejnů, následovaných Mitrovskými, stojí jak po staletí stál, stejně mocný a zádumčivý. "Díky" kůrovci je ho možné spatřit i z okolních kopců stejně jako před dvěma sty lety, kdy Ioann Anton Venuto maloval své proslulé veduty hradů v českých zemích. Teprve zvenčí si člověk uvědomí jeho mohutnost a nedobytnost ještě za třicetileté války. Díky těm, kteří o něj pečují. Je silnou připomínkou dávných dob, které byly často podivné, jako je ta naše současná. Tehdy poskytoval bezpečí a oporu, tu dneska v ničem nemáme. Je to na nás.