Většinou sem pocitovky nedávám, ale tentokrát dělám výjimku, brněnecké vzpomínání na časy Löw-Beerů, Oskara Schindlera, totalitu a konec místa, které i v demokratických časech bylo jedním z největších zaměstnavatelů v okolí, v podání členů souboru Eduarda Vojana z Brněnce byla bomba, jakou jsem už dlouho nezažil. Fotky možná nejsou dobré, ale na přelomu světla a stínu při západu slunce to neumím. Děkuji účinkujícím i jejich podpoře za mimořádný zážitek.