Zhruba v 70. letech 20. stol. objevili japonští rybáři vodotěsnou schránku obsahující nějaké fotografie. O balíčku byly informovány příslušné místní orgány, ty ale neshledaly na fotografiích nic zajímavého či důležitého pro danou lokalitu a byly uloženy do archívu obce.

Až nyní, když badatelé zkoumali osud expedic na Ostrov Olihní v roce 1957, byli ztotožněni lidé na fotografiích s účastníky expedice. Ačkoliv utěsnění bylo v pořádku, prakticky všechny fotografie byly na okrajích poškozeny. Dnes se můžeme už jen dohadovat, působením čeho se tak stalo. Balíček bohužel nic jiného neobsahoval. Dle rozměru schránky je možno spekulovat, že odesílatel měl záměr vložit tam ještě nějaký deník či složku záznamů, ale stejně tak je možné, že prostě neměl jinou nádobu. Je ale velmi zvláštní, že tam nebyl ani stručný osobní vzkaz nebo cokoliv jiného. To vyvolává pocit, že fotografie byly zabaleny a vhozeny do moře spíše jako akt nějakého zoufalství či nouze, případně nějakého spontánního rozhodnutí, než jako promyšlený úmysl.

Ať je to jakkoliv, toto jsou, spolu s oficiálními novinářskými fotografiemi vzniklými před započetím obou expedic, jediné střípky vypovídající o tom, co se na Ostrově Olihní stalo. Skutečný příběh je však zcela obestřen tajemstvím a nechává plný prostor našim fantaziím. Nebo jen připomíná, že by bylo načase vypravit tam novou expedici, která by tyto události objasnila.

Navíc jsou zde portréty členů obou expedic, ze SSSR i USA, které se takřka po 70 letech povedlo našim badatelům shromáždit z řady soukromých a veřejných archívů.