Eschlkam je na svém webu veden jako tržní město a věž místního kostela sv. Jakuba je vidět ze všech stran, pochopitelně i z Čech, od hraničního přechodu je to ostatně necelých 7 km. Pendleři městečko většinou podjíždějí spodem, do Furthu a dál na Cham, je to rychlejší trasa než přes Folmavu. Navštívit jej napadne jen málokoho, kromě zvědavých turistů a jedním z nich jsem i já.

Naposled jsem tady byl v červenci loňského roku a nafotil jsem místní hřbitov, tentokrát jsem zarazil na náměstí, kde bylo v nedělním odpoledni po třetí hodině docela živo. Bäckerei Hastreiter měla otevřeno a tak tam lidé chodili na kávu, anebo si jezdili pro nějaký ten zákusek.
Mě zaujala samozřejmě kašna, na rozdíl od Stachensriedu sice menší, ale krásně vyzdobená barevnými vajíčky a pentlemi. Jak jsem ji tak obcházel, postřehl jsem na jejích bocích reliéfy kostelů v přifařených obcích Kleinaign, Großaign, Schwarzenberg, Stachesried a Warzenried, takže jsem to všechno vyfotil a uličkami se spustil dolů k hlavní silnici.
A přitom jsem si uvědomil, že tohle městečko mi připomíná podobná v Itálii. Taky v kopci, taky barevné fasády a upravené zahrádky (ano, i teď na počátku jara), jenom holt to moře… i když při troše fantazie by se za něho dalo považovat Dračí jezero kousek odtud😉.

Strávil jsem zde dvacet minut a potom už po známé cyklostezce uháněl s mírným větrem v zádech do Kdyně, kde jsem vyfotil nádraží a přes Chodskou Lhotu se vrátil domů.

Ujel jsem 50 km a po mírně zvlněném terénu jsem spotřeboval jen 41 % kapacity baterie, takže výměna torzního snímače se povedla. Na první stupeň přípomoci bych dle kompíku teoreticky zmáknul ještě 70 km, někdy je ovšem třeba větší přípomoc, takže tu stovku bych měl dát – uvidíme v létě. Mapka je zde.