Cesta zpátky od pramene Úslavy byla stejně suchá, jako on a poznamenaná hledáním správného směru skoro v každé vesnici. Od pramene jsem odjel před dvanáctou a bylo už docela teplo, takže jindy příliš nevítaný vítr přišel tentokrát vhod a jelo se celkem dobře.

Lukoviště jsem projel už bez zastavení, první rozcestí ještě bylo v pohodě, další zastávkou byly Mlázovy. Všechny tyhle vesnice spravuje městys Kolinec, v Mlázovech inzerují všude možně pohádkovou chalupu – tu jsem, jsa pohádkám již poněkud odrostlý, nehledal. Zato jsem se hned na kraji obce dostal k zámku, v němž by měl být penzion v Pošumaví s atraktivním zázemím a „pošumavským“ názvem Holiday park. Byla sobota, konec června a kromě hromady suti vedle vchodu do oplocené zahrady nikde ani noha, což mi přišlo poněkud zvláštní…
Udělal jsem pár fotek a vydal se k další vesnici s názvem Sluhov. Tam dokonce kromě požární nádrže za vsí nebylo co fotit – než jsem ale našel tu správnou cestu na Střítež, zase to chvíli trvalo. Ne že bych nevěděl, kam jet, ale značení podivnými šipkami bez textu je opravdu unikum! Ve Stříteži totéž, nakonec jsem s malou zajížďkou přes Malonice a jejich krásné nádražíčko dojel do Podolí. Tady je taky zámek (ty jsou zdá se v každé vetší vesnici) a Podolský ranč. Při cestě nebyl a tak jsem ho ani nehledal, protože další zastávkou byly konečně známé Běšiny s autokempem hned na okraji. Konečně si dám jedno orosené a třeba i něco k jídlu… nedal. Kemp i hospoda zavřené! To už jsem málem spadl z kola, v termolahvi jsem sice měl ještě pořád chladný džus, ale už jsem si taky potřeboval sednout a dát si proboha to pivo!

Kousek od běšinské návsi je pivnice, jejíž součást je i obchod. Naštěstí, na rozdíl od pivnice, kterou nabízejí k pronájmu včetně zařízení, otevřený i v sobotu v půl druhé odpoledne. Kdopak asi jej provozuje? Vietnamci. Pán uvnitř sámošky u pokladny, paní venku upravovala kytičky. Na terásce jsem si dal lahváče-gambáče, poklábosil se dvěma místními chasníky a jel dál, do Strážova. A zde další překvapení! Na náměstí stánky, venkovní pódium, na němž hudlali 4 strejčkové… a hned vedle v budce u autobusové zastávky otevřené okénko se zmrzlinou, takže jsem si dal malou porci za 25,- Kč a bylo jí hodně. Ještě jsem se poptal, jestli mají ve Strážově pouť, i když kolotoče nikde, nikoliv, jsou tady pivní slavnosti, dostalo se mi odpovědi. No vida, kdybych chvíli počkal, mohl jsem si dát jedno od čepu a ještě si vybrat značku! Ale znáte to, kdyby jsou chyby, takže jsem dolízal zmrzku a přes Janovice se vrátil – už za 30° horka – domů.

Celkem to dalo 75 km nepříliš turisticky atraktivní částí Klatovska a protože i noc se vyznačovala tropickou teplotou kolem dvacítky, muselo ve Strážově pivo téct proudem, o neděli ani nemluvě! Mapka je tady.