Při cestování po ostrovu Maurícius, jsem navšívil botanickou zahradu, kterou založil Sir Seewoosagur Ramgoolam v severní části ostrova u města Pampemousses. V botanické zahradě je spousta zajímavých rostlin, mezi nimi i Lotos indický, který mne svými květy velmi zaujal.
Lotos (Nelumbo) je jediný rod čeledi lotosovité (Nelumbonaceae), vyšších dvouděložných rostlin.
Vytrvalé vodní kořenující byliny s větvenými oddenky. Listy jsou střídavé, vyrůstající z oddenku, s palisty, plovoucí na hladině nebo častěji vyčnívající z vody, s průduchy jen na svrchní straně čepele. Stonek je bez druhotného tloustnutí. Na vrcholu oddenku se na konci sezony vytvářejí hlízovité zásobní orgány. Řapíky jsou dlouhé a přirůstají vprostřed štítnaté čepele. Žilnatina je dlanitá (paprsčitá). Květy jsou jednotlivé, velké, oboupohlavné, úžlabní, vyčnívající nad hladinu na dlouhých stvolech. Opylovány jsou zejména brouky. Všechny květní orgány jsou acyklické. Okvětní plátky v počtu 22 až 30, gradující od kalichovitých po korunovité. Tyčinek je mnoho (asi 200 až 400), dozrávají centripetálně. Gyneceum je svrchní apokarpní, z 12 až 40 volných plodolistů, jednotlivě zapuštěných do zploštělé svrchní plochy dužnatého receptákula a obsahujících jediné vajíčko. Plodem jsou nepukavé oříšky vnořené do receptákula. Semena mají velké embryo a tenký endosperm.
Rod zahrnuje jen dva druhy. Jeden je původem v Asii, druhý v Americe.
Charakteristickým stanovištěm lotosů jsou stojaté a pomalu tekoucí mělké vody tropů a subtropů.
Zvláštností lotosu je, že se nedá ušpinit tekutými nečistotami, na povrchu okvětních lístků jsou drobné krystaly, které pomáhají stékání tekutých látek z květu. Tuto techniku nyní využívají oděvní firmy pro produkci obleků, které se nedají politím ušpinit.
Lotosový květ byl a je v řadě náboženství posvátnou květinou a důležitým symbolem. Hrál důležitou roli v egyptské mytologii, dodnes je ctěn v hinduismu i buddhismu.