Minulou neděli proběhl na Uhelné a ve Václavicích v pořadí už čtvrtý Brunch Trojzemí. Cílem těchto setkávání je vzájemné sbližování obyvatel na pomezí Čech, Německa a Polska. Tematicky zaměřená odpoledne utvářejí prostor k diskuzím i výměně zkušeností. Nezanedbatelné jsou při tom nově vznikající kontakty mezi účastníky. Pořadatelům se navíc daří vybírat zajímavá místa konání. První brunch proběhl na Kristýně v Baru Panorama s krásnou vyhlídkou na hladinu jezera. Setkání na polském území zavedlo účastníky do míst, kde za druhé světové války nacisté v těsné blízkosti státních hranic vybudovali malý koncentrační tábor. Sousední Žitava nabídla pro konání v pořadí třetího setkání zajímavé prostory pod mohutnými klenbami v patě historické vodárenské věže a ani druhý brunch na českém území se co se týče místa nechtěl nechat zahanbit. Komorní začátek umístili pořadatelé v opravené kapli na Uhelné. Uvnitř památky, která se ještě před několika lety zdála býti ztracenou, zazněly tóny skladeb starých mistrů, zpěv hostů ze Žitavy i bubnování deště do střešní konstrukce klenoucí se nad hlavami návštěvníků.
Po krátkém úvodu se kolona hostů přesunula na Wohlmannův statek ve Václavicích. I ten měl podobný osud jako kaple na Uhelné. V poválečných letech chátral, až k jeho úplnému zániku chyběl jen pomyslný krůček. Ten se podařilo odvrátit jen díky nadšení nového majitele Matouše Kirschnera. Spolu se svými přáteli tuto stavbu zachránil a postupně jí vrací její původní účel. Přímo ve stodole, kam se mohli hosté uchýlit před občasnými dešťovými přeháňkami, mohli zároveň obdivovat celou řadu starých zemědělských strojů. Tematicky se poslední setkání věnovalo myslivosti. Proto se promítalo několik dokumentů z činnosti myslivců na Hrádecku. Hosty jednoznačně zaujaly sokolnické ukázky Alexandra Vrágy v těsné blízkosti statku i povídání o loveckých psech připravené Alenou Sedláčkovou a Jiřím Formánkem.
Odpoledne na Wohlmannově statku příjemně uplynulo, nebylo však samoúčelné. Spolupráce v Trojzemí je důležitá a rozvíjející se osobní kontakty často znamenají víc, než se na první pohled může zdát.
Foto: Roman Sedláček / www.hradek.cz