vinou nejrůznějších okolností jsem nestihnul avizované přednášky ani křest knihy, a dorazil jsem přesně když se začínalo hrát.... vinou jiných okolností došlo k všelijakým změnám programu, ale v zásadě skoro všechno bylo odehráno.... zahájili Tired Horses, kteří nevypadali nijak unaveně, a po nich Jirka Pavlíček.... následoval syn Jana Sobotky, kterýmu to bylo letos věnovaný, Ondra Sobotka s Tomášem Najbrtem.... potom si vyžádal přednostní zařazení Petr "Bubák" Bublák, jelikož o něco později by už mohlo být pozdě, a přestože už byl fakt dost použitej, tak se s tím popral důstojně.... potom kapela Radosti života, která Bubákovi velkoryse přenechala svoje pořadí, s frontmanem Tomášem Lavickým, který i celým odpolednem a večerem provázel (a samozřejmě patří do nejužšího jádra pořadatelů téhle taškařice), a taky hostujícím Ondřejem Konrádem, jelikož The Group, se kterou měl hrát původně se ze zdravotních důvodů vymluvila, teda omluvila.... Vláďa Merta, to je sázka na jistotu, a stejně tak byl výbornej i Míra Kašpar, kterej hrál po něm.... Fanda Holý (alias Holy Fanda) měl vystoupit s kapelou Kojoti, která se ovšem rovněž ze zdravotních důvodů nezúčastnila, takže si to vystřihnul jenom s brazilskou percussionistkou Paulou Nozzari, a byla to bomba.... no a nakonec Honza Švihálek, původně anoncovaný s Pavlem Všianským, nicméně s nima přijel i Kuba Štěpanik, takže celý tři čtvrtiny brněnskýho Hoochie Coochie Bandu.... jeho muzika je v posledních letech hodně ovlivněná hill country blues, nicméně na závěr vystřihli taky jednu Mistrovu píseň.... jestli mi paměť, byť už poněkud znavená mnohými žejdlíky výtečného ležáku z Kamenice nad Lipou, dobře posloužila, tak to byla krásně provedená Oh, Sister z mýho oblíbenýho alba Desire....