Na Wikipedii se píše:"Kibera je jeden z největších slumů v Africe, na jihozápadním okraji keňského hlavního města Nairobi ve vzdálenosti pět kilometrů od centra na rozloze 2,5 km². Jeho populace přesahuje milion obyvatel, odhadovaná hustota zalidnění je 300 000 osob/km². Po vzniku nezávislé Keni (1963) se ve slumu zvýšilo množství nelegálních staveb.
Obydlí ve slumu jsou většinou vyrobena z vlnitého plechu nebo z hlíny a klacků. Boudy jsou nalepeny na sebe, mezi nimi protékají stoky plné odpadků, které se rovněž povalují všude. Plocha slumu je bahnitá. Obyvatelé jsou převážně bez práce (90%) nebo se živí příležitostnými prodeji, chovem dobytka a dopravou. Průměrný věk se pohybuje kolem 35 let, AIDS má asi 80% obyvatel, polovina trpí malárií. Ve slumu je kolem 300 křesťanských kostelů (chatrče s křížem na střeše) a několik základních škol, v nichž vyučují místní obyvatelé."

Není to tak úplně pravda - spoustu lidí tu bydlí proto, že jde o levné přechodné bydlení využívané při jejich práci v Nairobi. Počty nemocných malárií i AIDS, stejně jako počty nezaměstnaných jsou silně nadnesené - zvenku to vypadá děsivě, ale lidi uvnitř to tak nevidí a rozhodně to není žádná spodina společnosti...samotné Nairobi je na řadě míst špinavější a nebezpečnější...
Pravda je, že pro Evropana je to na první (i druhý) pohled šok. Byli jsme v Keni dva týdny, celou dobu mezi místními, ale po počátečním zděšení jsme poznali, že lidi jsou tu dost možná šťastnější než Evropani (přesněji asi západní kultura), svázaní pravidly, zákazy a příkazy - poslední, co tu potřebují, je aby jim "bohatý a chytrý" západ ukazoval, jak se má žít a co je správné. Je jich zatraceně víc - je to prostě jiný svět - krásná země se svojí (starší než naše) kulturou - THIS IS AFRICA