Každoroční návštěva zlínské zoo
Zlínská zoo je naše jediná zahrada, kam bych chtěl jezdit častěji, ale je prostě moc daleko. Jsem tak vděčný za každoroční dvoudenní návštěvu na sklonku prázdnin, kdy se snažím tuto svou touhu nahradit. Letos jsem měl především dva cíle - Keralu a kolpíky malé.
Expoziční komplex Kerala, skládající se z voliéry a vyhlídky na medvědy, se otevřel už vloni na podzim, de facto pár dní po mé návštěvě. Pro většinu zoopopulace to tak už není žhavá novinka, ale já na ni byl přesto velmi zvědavý, protože fotky nikdy nepřenesou ten pravý zážitek. Medvědí vyhlídka je doplněk k výběhu medvědu pyskatých, medvědi tam jsou asi pouštěni jen v určitém čase, ale jsou vidět hezky zblízka, zvykli si na blízkost skla a návštěvníci jsou spokojeni. Mě víc potěšilo, když jsem si je po sedmi letech vyfotil z horní vyhlídky. Ale to hlavní v Kerale je voliéra. Ta to měla od samého začátku těžké, protože její předchůdkyně byla prostě skvělá. Krásně zarostlá, průchozí, s tekoucím potokem, nesmírně zajímavými druhy a byl v ní skoro vždycky krásný klid (pokud vás zrovna nechtěli sežrat husovci). Já jsem s novou voliérou spokojený, ovšem nikoliv nadšený. Co rozhodně kvituji je velký prostor. Voliéra se do všech stran zvětšila, což je pro zvířata mnohem komfortnější. Trojice zelených ostrůvků se stromy je nápaditá, kolem je dost vody i další souše. Kolekce nejen, že zůstala skvělá, ale ještě se rozrostla, a to o žádné ledajaké ptáky! Po letech se do veřejné expozice vrátili marabu menší, které Zlín chová jako jediná evropská zoo a je super, že jsou zase vidět. Sice během oněch dvou dnů nesletěli z horních částí voliéry, ale jsou vidět. Nově tu jsou také volavky hnědohřbeté, které mají v Lipsku i Berlíně v zázemí, takže též jinde nejsou vidět, straky toulavé, které ale do voliéry asi zatím nemohou a jsou oddělené v kleci, a alexandři rudohlaví, které jsem jednou viděl na pletivu, ale pak už ani pírko. Takže z tohoto, de facto hlavního hlediska, je voliéra super. Jenže pak je tu ještě její stylizace do indického chrámu, která mi prostě nesedí. Úplně se tím ztratil její přírodní charakter. Ostrůvky a břehy jsou obehnané rudými cihlami, což mi vadí asi nejvíc. Levá strana, kde je zázemí, je obehnaná podobně zbarvenými stěnami, ptáci na ni rádi sedají, takže je už značně zaneřáděná. Vyhlídka pro návštěvníky je podle mě malá, v letní den je věčně narvaná a při bitvě o první řadu to jde loket na loket. Navíc vám za zády teče voda, což vytváří poměrně nepříjemný šum, zejména pokud si chce s někým něco říct. Zklamala mě absence vonných tyčinek. Dekorace dveří, sochy vevnitř i venku jsou hezké. Dveře se otvírají na tlačítko a cesta je tak jednosměrná. Ale i když to má mouchy, tak pro zvířata je to značně komfortní a za tu druhovou směsici jim leccos odpustím.
Druhým hlavním cílem byla ptačí novinka v podobě tří párů kolpíků malých, kteří přišli na jaře z Japonska. Obsadili voliéru nedaleko zámku (kde jsou se zejozoby, jeřáby a pižmovkami), jsou nádherní, klidní, hezky pózují a snad se jim bude dařit. Mimo Zlín jsou chováni pouze v jedné francouzské zoo.
Jestli má Zlín v něčem slabinu, tak jsou to terária (podle lidí také absence šelem, ale to je blbost). Po zoo jich je jenom pár, a tak se zoo rozhodla postavit nová. A ruku na srdce, lepší by asi bylo, kdyby tak nečinila. Čtveřice nových terárií v pavilonu žiraf je prostě neskutečně odfláknutá. Terária jsou malá, levně vybavená, s nezajímavými druhy (krajta královská - panebože, existuje obyčejnější had?, hrabatka, ještěrkovec a mláďata želv), tohle mě fakt zklamalo. Další čtveřice je poté u rejnoků, ty jsou o něco hezčí, mechové větve jsou fajn, ale zase - ty nejhezčí terária mají zase extra obyčejní hadi - krajty zelené, poté zlatohlávci a nakonec to nejzajímavější - krajta kýlnatá (tu jsem samozřejmě neviděl). No, celkově se terária prostě nepovedla, vypadají hrozně lacině a sráží jinak v mých očích vysokou úroveň zlínské zoo.
Chjo, více zase dole!