Prvonávštěva Kolína nad Rýnem a zdejší Kölner Zoo
Poté, co jsme zjistili, že nám cestování autobusem nijak extra nevadí (dřív jsem to fakt nedával) a při porovnání s 19 hodinovou cestou do Londýna je všechno ostatní de facto krátká zajížďka, jsme se rozhodli podniknout ještě jeden zahraniční výlet. Už delší dobu jsem měl v plánu návštěvu Frankfurtu, a to zejména kvůli poslednímu samci nosorožce dvourohého jižního v Evropě, který ovšem v prosinci loňského roku uhynul, a tak jsem se nakonec rozhodl, že RegioJetem pojedeme ještě o zastávku dál, a to do Kolína, do Kölner Zoo, třetí nejstarší zoo v Německu a zoo s jednou z největších kolekcí na světě.
Kolínská zoo má jednu super výhodu - při koupi online lístku máte v ceně automaticky zahrnutou i veřejnou dopravu zdarma, což je pecka největší. Stačí jen vyplnit několik údajů na zaslaném odkaze a je to. Protože jsme jeli z letiště a večer zase zpět, skvěle se nám to vyplatilo.
Zoo je vlastně rozdělená do dvou částí, do kterých jsou samostatné vstupy, a to hned u pokladen. My šli nejdřív do té menší, na zajímavé druhy snad nejbohatší, tedy do budovy akvárií, terárií a insektárií. Při vstupu jsou akvária napravo, terária nalevo a insektária v patře. My šli nejprve k akváriím - jedny, poměrně zvláštně udělané, se linou po dlouhé chodbě až na konec, kde jsou velké jihoamerické druhy. Na pravé straně jsou tři chodby, ze všech stran osázené akvárii. Jsou tu mořská akvária (koníčci, bodloci, havýši atd.), ale zajímavější jsou sladkovodní akvária, kde žije plno raritních drobných rybek - dianemy, polozobánky, jehly, mřenky, štikovci, jehly atd. Sladkovodní akvária jsou již tradičně hůře nasvícená. Ale pak přichází na řadu terarijní část, kterou je Kolín vyhlášený. A rozhodně právem. Vedle božské kolekce plazů a obojživelníků s prezentací vlastních odchovů to jsou i samotná terária, která jsou nádherně vybavená. V mnoha případech natolik, že jsem většinu gekonů a žab ani nenašel, ale tak s tím jsem i počítal. Hlavními hvězdami (alespoň pro zoofanatiky, pro laiky to budou určitě krokodýli, ale i tu je zajímavost - mláďata tu už poněkolikáté žijí v jedné expozici s matkou) jsou rozhodně zlatí teju (Tupinambis cryptus), kteří nejsou chováni nikde jinde na světě. Přišli označení jako jiný druh, po genetické analýze byli v roce 2019 přeurčeni. Jsou tu ve dvou expozicích. Hlavní doménou jsou varani - těch je tu hned devět druhů! Vedle klasičtějších modrých, zelených, Cumingových nebo moluckých jsou tu následně samé lahůdky - Mitchellovy, bengálští, tyrkysoví a dva druhy, které nemají česky názvy - V. rainerguentheri a V. yuwonoi. Čtyři z nich jsem viděl poprvé, všechny si do své databáze úspěšně nafotil. Dále třeba trnoještěr Acanthosaura nataliae, mabuja Eutropis macularia, agamy motýlí, želvy, hadi, plno žab, plno gekonů, ale jak jsem již psal, na ty jsem neměl štěstí. Fakt se mi tato část líbila, i když se zrovna čistilo a bylo tu hrozné dusno, což mi nikdy nedělá dobře. V insektáriu je poté několik zajímavých sklípkanů a zejména hmyz. Bohužel nevím, zda se sem může opakovaně vrátit - třeba na konci návštěvy sem ještě jednou skočit. Východ je totiž vedle vchodu a do klasické části se tak musí přes normální pokladu naproti, alespoň pokud jsem to tak pochopil správně. Třeba je tu nějaký spoj, který mi unikl. Ale i tak jsem si tuto část užil.
Vždycky netuším, jakým způsobem mám tyhle velké, poměrně známé zoo popisovat. Po směru, kterým jsem šel? Vypíchnout to hlavní? Co mě bavilo a co ne? Asi tak nějak dohromady. Za pokladnou následuje dětská zoo - přecházím - a následně první pavilon - Hipodom. Hroši ještě před pár lety žili ve velmi starém pavilonu tlustokožců, kde bylo minimum místa. Nyní mají k dispozici hezky prostornou vnitřní expozici s velkým bazénem, kde je i podvodní pohled. Venkovní výběh je udělaný poostravsku - bez vody, ale sdílí ho se sitatungami. Vnitřní prostory zase sdílejí s ptáky. V pavilonu poté mají expozici ještě krokodýli nilští a hrabáči.
Více dole!