Návrat k tradiční povánoční návštěvě té mé nejmilovanější
Vloni nám tradici přerušila rodinná viróza, letos už nás nic nezastavilo. Nicméně, návštěva to byla na zvířata velmi chudá. Celý den bylo pod nulou, což se podepsalo na pouštění zvířat do venkovních výběhů. Většina výběhů byla jednoduše prázdná. S tím samozřejmě člověk v zimě musí počítat, nicméně tentokrát to bylo extrémní. Kromě nosorožců jsem venku viděl slony, medojeda, levharty a pár ptáků ve voliérách. Z dálky jsem viděl na chvíli ve výběhu vranky, ale než jsem se k nim vrátil, tak už byly zase schované. Navíc, i když jsem psal, že pár šelem bylo venku, tak všechna skla byla zamrzlá a nebylo přes ně vidět. V pavilonech se rovněž fotit nedalo, protože jak ve Vodních světech, tak v Ptačím světě je teplo a vlhko (hlavně ve Vodních světech), takže se mi foťák dvakrát zamlžil takovým způsobem, že trvalo asi půl hodiny, než zase fungoval. Suma sumárum, z návštěvy jsem si odvezl extrémně málo fotek.
Ani stavebních novinek není příliš. Samozřejmě, pokračuje se ve velké a nákladné rekonstrukci největšího nosorožčího pavilonu. Provedla se menší rekonstrukce pavilonku drilů, kdy byl zveleben návštěvnický prostor - tmaví výmalba, podium na pozorování, tematická grafika nebo oddělení prostoru u toalet. Tak se to alespoň píše v oficiálním sdělení. Já se do pavilonu nedostal, protože jsem tu byl příliš brzo a pavilon byl ještě zamčený. A vracet se mi nechtělo. V rekonstrukci je i nadále bývalá odchovna v úvodní chodbě ve Vodních světech a já jsem velmi zvědav, co tu nakonec bude. Zavřený je stále domek ve vesnici, kde by měli být bércouni. Něco menšího se kutí podél cesty/výběhu buvolů.