Uganda je země ležící ve vnitrozemí Afriky u východoafrických jezer a plošin, které náleží do povodí horního Nilu. Střední výška plošin leží nad tisíci metry nad mořem. Povrch je poměrně jednotvárný a má charakter mírně zvlněné pahorkatiny s ojedinělými horami a suky. Střední a jižní část vyplňují mělká údolí s bažinami. Geologický podklad tvoří prekambrické horniny – ruly, křemence a krystalickými břidlicemi. Horniny jsou bohaté na měďné rudy s kobaltem, wolframu, cínu, galenitů, beryllia, niobu, tantalu, železných rud, chromitů, thoria, kolumbitu, titanu, hořčíku, bauxitu, zlata a stříbra. Těmito horninami pronikly žulové intruze, které daly vznik mnoha pohořím – Ruwenzori (leží na západě a nejvyšší vrchol je Margherita 5109m n.m.). Z dalšího nerostného bohatství uveďme ložiska soli a naleziště apatitů na východě země. Náhorní plošiny leží na severovýchodě a východě. V jižní části země povrch vyplňuje pánev Victoriina jezera. Povrch se uklání od jihu k severu. V nížině nalezneme dále jezero Wamba a ve středu země jezero Kyoga a Kwania. Jezero Kwania, Kyoga a Victoriino jezero patří do povodí Victoriina Nilu. Západ země je ohraničen systémem západní větve východoafrických příkopových propadlin, které místy vyplňují jezera (např. Albertovo, Edwartovo). Jezera odvodňuje řeka Semliki (po soutok s Victoriiným Nilem). Kromě zmíněného pohoří Ruwenzory na západě země leží na jihozápadě pohoří Virunga, které je seizmicky velmi aktivní a má dosud velké činné sopky – Muhavuru (4 113m n.m.) , Mghahingu (3 630m n.m.) a Sabinio (3 470m n.m.) a řadu menších. Na východě a severovýchodě leží střední větev východoafrických příkopových propadlin, který je též provází sopky, např. Elgon (4 321m n.m.). Sever země je při hranicích s Keňou velmi členitý. Výškové rozdíly zde dosahují 1 500 metrů. Mnoho masívů přesahuje nadmořskou výšku 3000m n.m. – Oboa a Moroto. Další masívy (více na západ) jsou nižší s nadmořskými výškami nad 2 500m n.m. – Marungole, Latake a Issoro. Podnebí je rovníkové, tj. teplé, ale významně ovlivněné nadmořskou výškou a velkými jezery. Průměrné teploty v průběhu roku leží mezi 20°-22°C. Ve vyšších nadmořských výškách klesají pod dvacet stupňů Celsia. Srážky jsou rozděleny na dvě maxima. První a silnější leží v měsících březen až květen. Druhé období dešťů spadá mezi měsíce srpen až prosinec. Nejdelší období dešťů má jih země (devět měsíců) s ročním úhrnem mezi 1 300-1 500mm. Ve vyšších nadmořských výškách jsou srážkové úhrny vyšší. Nejnižší srážky jsou na severovýchodě země a dosahují 500-700mm. Celá země náleží do povodí řeky Nil s výjimkou malé plochy země na východě, která leží v povodí bezodtokého jezera Turkana (Rudolfovo jezero). Nil má díky jezerům vyrovnané průtoky a od Albertova jezera je splavný. Pro vodní dopravu jsou důležitá především jezera. Z významných řek jmenujme ještě řeky Semliki na západě a Achwa a Pager na severu. Jinak země má mnoho vodopádů. Nejznámější jsou Murchisonovy vodopády s výškou 40m na Victoriině Nilu. Nejrozšířenější půdy jsou laterizované červené půdy; podél řek, jezer a bažin jsou rozšířeny černé tropické půdy a na mladých vulkanitech jsou vyvinuty velmi úrodné tmavě hnědé půdy. Většina země je pokryta savanou, lesy pokrývají jen malou část země, zejména na jihu v okolí Viktoriina jezera a jihozápadě v pohoří Virunga. Bažiny jsou porostlé rákosem a papyrem. Živočišstvo odpovídá etiopské oblasti. V Ugandě dodnes žijí lidoopi – šimpanzi a gorily. S velkými zvířaty východoafrických savan se dnes setkáme jen v národních parcích. Základem hospodářství země je zemědělství. Převládají plantáže a monokultury – pěstuje se zejména kávovník, bavlna, čaj, cukrová třtina, podzemnice olejná (na východě), tabák a sezam. V lesích se těží vzácné dřevo (mahagon, iroko). Chov skotu významně ovlivňuje rozšíření mouchy tse-tse. Významný je rybolov v jezerech. Průmysl je orientován na zpracování výrobků ze zemědělství. Další odvětví průmyslu téměř chybí.