Žuráň a okolí

25.10.2024

Podzimní výlet do lokality bitvy u Slavkova spojený s návštěvou některých míst, významných pro tuto bitvu.

Návrší Žuráň je význačnou dominantou regionu na východ od Brna. Toto návrší si v roce 1805 vybral Napoleon Bonaparte jako velitelské stanoviště, odkud řídil vojenské operace bitvy u Slavkova. Zároveň je však vrch Žuráň významnou archeologickou lokalitou datovanou do doby stěhování národů. Je vlastně uměle navršenou mohylou, vybudovanou složitým způsobem z vrstev kamene a jílu a po obvodu lemovanou kamenným pláštěm.

Bitva u Slavkova, známá též jako "bitva tří císařů" proběhla 2. prosince 1805. V zahraničí je známá také jako bitva u Austerlitz (německý název Slavkova). Francouzská armáda v čele s císařem Napoleonem zde drtivě porazila vojsko III. koalice, kterou zastupovali vojáci Ruského impéria v čele s carem Alexandrem I. a generálem M. I. Kutuzovem a oddíly Rakouského císařství pod vrchním velením císaře Františka I. Francouzské síly čítaly asi 75 000 mužů, ruské 75 000 mužů a rakouské 16 000 mužů, tedy spojenci měli mírnou převahu. Ale Napoleon se projevil jako vskutku vynikající stratég. Úvodní fáze bitvy řídil z pověstného návrší Žuráň (286 m n. m., dnes v katastru obce Podolí v okrese Brno-venkov). Nepřítele dovedně přiměl k útoku, mistrovsky sehrál celou partii od začátku do konce a dobyl přesvědčivé vítězství, jakých je v dějinách vojenského umění jen velmi málo. Jásající armáda, oslavující noc před bitvou výročí korunovace svého císaře, Napoleonovo ranní setkání s nejlepšími maršály svého vojska, rudý kotouč slunce, jež vyšlo v okamžiku, kdy císař rozkázal zaútočit, zuřivé boje u Telnic a Sokolnic, nenadálý úder na Pratecký kopec, skvělý a jako k vyvrcholení dramatu zkomponovaný útok ruské jízdní gardy a ještě skvělejší protiútok francouzského gardového jezdectva. Ustupující spojenecké jednotky musely z části překročit i zamrzlý Žatčanský a Měnínský rybník, což později přispělo k legendám o masách ruských vojáků utonuvších při horlivém ústupu. Pozdější archeologický průzkum však dokázal, že v rybnících utonulo pouze několik mužů. Napoleonovo vítězství zásadně ovlivnilo uspořádání států v tehdejší střední Evropě. V bitvě samotné padlo podle historiků téměř 20 tisíc vojáků, jen na ruské straně činily ztráty 16 tisíc mužů.

Přestože Napoleon řídil úvodní fáze bitvy z návrší Žuráň a František I. s carem Alexandrem měli svůj hlavní stan zřízený v Křenovicích, nazval francouzský císař bitvu podle Slavkova, vzdáleného od centra bojiště zhruba 9 km. Údajně proto, že na slavkovském zámku den před bitvou nocovali oba spojenečtí panovníci, ale snad i na počest zámku samotného, jelikož na Napoleona, který se zde ubytoval 3. prosince, učinil velký dojem.