Čížov a okolí

3.10.2013

prohlídka Čížova a železné opony


Čížov (německy Zaisa) je vesnice, místní část obce Horní Břečkov. První zmínky o obci pocházejí ze 14. století, v okolí jsou nálezy i z mladší doby kamenné. Čížov je ze všech stran obklopen Národním parkem Podyjí. Správa národního parku sídlí budově bývalé finanční stráže na konci obce a je zde i návštěvnické středisko. Čížov leží nedaleko rakouské hranice a slouží jako východisko pro návštěvu NP Podyjí nebo hradu Hardegg na rakouské straně hranice.

V obci se nachází pozdně barokní kaple Panny Marie Bolestné a Čtrnácti sv. Pomocníků z roku 1787, jsou zde dochovány hodnotné stavby lidové architektury a na okraji obce je ponechána část bývalých pohraničních zátarasů a strážní věž jako ukázka zajištění hraničního pásma před r. 1989 - železná opona.

Jižně od Čížova je Hardeggská vyhlídka, která patří mezi jednu z nejkrásnějších vyhlídek v NP Podyjí. Z vyhlídky je nejenom jedinečný rozhled po širokém údolí řeky Dyje, ale i nejkrásnější pohled na nejmenší rakouské město Hardegg. Vyhlídka je postavena na 90 m vysokém skalisku jako stylový dřevěný altán.

Okrajem obce procházela v době hluboké totality tzv. železná opona, která neprodyšně uzavírala státní hranici s Rakouskem. Železná opona začala vznikat počátkem padesátých let 20. století. Podél státní hranice byly rozmístěny vysoké strážní věže. Mezi nimi byly nataženy tři ostnaté ploty, které na místě stály až do roku 1989. První plot byl vysoký cca 2 metry a byl opatřen signalizací v případě narušení. Druhý měřil 2,5 metru a do roku 1965 byl připojen na napětí až 10 kV. Třetí plot sloužil jako ochrana zvěře, aby se nedostala do blízkosti elektrického napětí. Linie této stavby byla několikrát přesunována směrem do vnitrozemí. Poslední verze měla podobu 20 m široké linie s drátěným plotem a signální stěnou, oraným pásem ošetřovaným herbicidy a obslužnou asfaltovou komunikací. Součástí železné opony byla i různá přídavná ženijní zařízení (ježkové a jehlanové zátarasy, dělobuchy, osvětlovací rampy, strážní věže apod.).

V letech 1948-1989 zahynulo na státní hranici ČSSR při pokusu o útěk 390 běženců, byli zastřeleni, zabiti elektrickým proudem či utonuli. O život přišlo i 654 pohraničníků, z nichž jen asi 10 zahynulo při střetu s narušiteli. Ostatní zemřeli v důsledku sebevražd, zabití elektrickým proudem, utonutí či manipulace se zbraněmi.