Hustopeče a okolí

20.3.2014

rozkvetlé mandloňové sady, jarní rostliny na Kamenném vrchu a opevněný kostel v Kurdějově


Hustopeče jsou město v okrese Břeclav, 30 km jižně od Brna. Žije zde téměř šest tisíc obyvatel. První písemné zmínky o sídle pocházejí z 1. poloviny 13. století. Významnou roli v jejich historii sehrály klášter Králové na Starém Brně, kterému Hustopeče patřily od počátku 14. do konce 16. století, a knížecí rod Lichtenštejnů, kterému patřily v 2. polovině 19. století. Město je také spjato s T.G.Masarykem. Narodila se zde jeho matka, jeho bratr v Hustopečích vlastnil tiskárnu a T.G. Masaryk zde v letech 1861-63 navštěvoval místní reálku.

Z geografického hlediska leží katastr města na území Boleradické vrchoviny a Hustopečské pahorkatiny, součástí Ždánického lesa. Na Hustopečsku převažuje pěstitelství, zejména ovocné sady a vinohrady. V sadech se zde pěstují hlavně meruňky, ale jsou zde i mandloňové sady, což je celorepubliková rarita. Největšího rozmachu zdejší mandloňové sady dosáhly v šedesátých letech 20. století, kdy se zde na cca 185 ha nacházelo kolem 50 tisíc stromů. Postupně však mandloně začaly ustupovat více perspektivním meruňkám. Sady se zmenšovaly, až na konci osmdesátých let zůstaly poslední dva malé sady na cca 4 hektarech: Mandloňový sad Kamenec a Mandloňový sad Starý vrch. Tyto sady patřily čokoládovně Zora Olomouc, kterou později převzala skupina Nestlé. Vedení společnosti ale v 90 letech dospělo k závěru, že pěstování mandloní a využívání jejich mandlí pro své cukrovinky je nerentabilní a mandloně zůstaly zcela nevyužívané. Sady pustly, větve stromů se začaly zahušťovat a lámat a náletové dřeviny začaly také napomáhat k postupné likvidaci i těchto posledních dvou sadů. Bylo tak jen otázkou času, kdy i zbývající mandloně zmizí. Naštěstí se podařilo hustopečské radnici po dvanáctiletém úsilí tuto mandloňovou raritu nejen u nás, ale i v celé střední Evropě, zachránit a udělat z ní turistické lákadlo. Z původních 50 tisíc stromů se zde dnes nachází necelá tisícovka mandloní, které na jaře nádherně kvetou.

Letos jsme se do Hustopečí vydali 20.3.2014. Zaparkovali jsme u hřbitova a navázali na červené turistické značení, po kterém jsme šli směrem na sever k hustopečským rybníkům: Přední rybník a Zadní rybník. Přední rybník je využíván ke sportovnímu rybolovu. V jeho zadní části nás zaujal vodník Fiškin od řezbáře Josefa Zelinky ze Šitbořic. Křest vodníka se zde uskutečnil 23. května 2009. Tento vodník z lipového dřeva zde dohlíží nad pořádkem a dodržováním rybářských pravidel u rybníku. Kolem Zadního rybníka jsme pokračovali po červeném značení směrem ke Kamennému vrchu. Jedná se o území s rozlohou bezmála 104 hektarů, která byla vyhlášena v roce 1956 přírodní rezervací. Nachází se v nadmořské výšce od 300 do 340 metrů. Tato opuštěná pastvina s teplomilnou květenou je situována severozápadně od obce Kurdějov. Vyskytují se zde mnohé chráněné druhy rostlin. Příkladem může být hlaváček jarní, koniklec velkokvětý, čilimník bílý, kosatec různobarvý a mnohé další. V době naší návštěvy zde kvetl hlaváček jarní a koniklec velkokvětý.

Z Kamenného vrchu jsme pokračovali po Mandloňové stezce směrem k rozhledně a mandloňovým sadům. Rozhlednu, stojící na hustopečském Starém vrchu v nadmořské výšce cca 300 metrů, postavila ostravská společnost Teplotechna a byla otevřena na jaře 2012. Celková výška rozhledny je 17,4 metrů. Rozhledna má dřevěnou nosnou konstrukci z modřínového dřeva, ztužení konstrukce a točité schodiště uprostřed jsou ze žárově pozinkované oceli. Vyhlídková plošina ve výšce 12,6 metrů nad terénem je zastřešená a má podlahu z dubových fošen. Z rozhledny jsou hezké výhledy do okolí, zejména směrem na jihozápad jsou vidět nejen Hustopeče, ale i krásná silueta Pálavy za hladinou Novomlýnských nádrží.

Na závěr jsme ještě zajeli do Kurdějova, kde jsme si prohlédli opevněný kostel sv. Jana Křtitele. Kostel v Kurdějově je jednou z nejvýznamnějších památek Hustopečska.