Hostýnské vrchy - Přírodní památka Stráň, Hostýn a Skalný

17.4.2014

výprava za vstavačem bledým

Hlavním cílem výpravy byla orchidej vstavač bledý. Tento žlutě kvetoucí vstavač rozkvétá brzy zjara (v dubnu a květnu) a lze jej nalézt ve světlých listnatých lesích nebo na loukách. V Čechách je velmi vzácný, ale na Moravě je jeho rozšíření bohatší, vyskytuje se např. v Bílých Karpatech, Beskydech, Chřibech, ale také v Hostýnských vrších v PP Stráň na úpatí Hostýna, kam jsem se vydal.

PP Stráň se nachází asi 0,9 km jihovýchodně od Slavkova pod Hostýnem, na severozápadním úbočí Hostýna, v nadmořské výšce 450-580 m. Vyskytují se zde mnohé chráněné a ohrožené druhy rostlin, hlavně vstavačovitých. Vedle již zmíněného vstavače bledého, také vstavač mužský znamenaný, vstavač kukačka, pětiprstka žežulník pravá, vemeník dvoulistý, okrotice bílá a okrotice dlouholistá a další. V době mé návštěvy byla na loukách žlutá záplava prvosenek jarních a bylo k vidění i několik desítek exemplářů vstavačů bledých. Po pokochání se tou žlutou nádherou a jejím nafocení jsem se vydal vzhůru na Hostýn, kde je k vidění spousta sakrálních památek.

Hostýn se nachází v západní okrajové části Hostýnských vrchů a je složen ze dvou vrcholů. Na nižším (718 m n.m.), který je jižnější, se nachází poutní chrám (bazilika) Nanebevzetí Panny Marie s dalšími objekty a na severním (736 m n.m.) je umístěna rozhledna s kaplí sv. Kříže a větrná elektrárna. K Hostýnu se váže pověst, podle které se zde ve 13. století (1241) ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Trpěli však nedostatkem vody, proto se modlili k Matce Boží a na její přímluvu zde vytryskl pramen a mohutná bouře donutila Tatary k ústupu. Pověst byla poprvé zapsána až v roce 1665 v díle jezuity Bohuslava Balbína Diva Montis Sancti. Archeologické nálezy však neposkytují sebemenší doklad podobné události.

Každé význačné poutní místo má pramen zázračné uzdravující vody. Je nejen důležitým symbolem, ale slouží i k občerstvení znavených poutníků. Na Hostýně tryská takový pramen ze skály na západním svahu a nad ním stojí Vodní kaple, která je propojena s chrámem pískovcovým schodištěm s 221 stupni, které je dlouhé 242 m. Na jednotlivých stupních jsou dodnes patrny jména dobrodinců, kteří se finančně podíleli na této stavbě. Výstavba schodiště trvala necelý rok, otevření a slavnostní svěcení proběhlo v roce 1910.

Na Hostýně je ale více sakrálních památek, např.:

- Neobarokní kaple sv. Jana Sarkandera z r. 1889, která vznikla přestavbou původní rottalovské kaple stojí vlevo od chrámu). Kaple byla v r.1890 zasvěcena Janu Sarkanderovi, holešovskému knězi, který byl v r.1620 umučen jako oběť povstání moravských a českých stavů proti Habsburkům.

- Křížová cesta od slovenského secesního architekta Dušana Jurkoviče. Křížová cesta začíná u baziliky a pokračuje od jihu až k lesnímu hřbitovu na severním vrchu Hostýna. Poslední zastavení rotunda s kamenným reliéfem Kladení do hrobu je společná se starou křížovou cestou.

- Stará křížová cesta pochází z 19. století a vede od Sarkanderovy kaple západnějším směrem (oproti Jurkovičově) k rozhledně. Prvních 8 zastavení je na otevřených kamenných podstavcích s obrazovými reliéfy. Poslední 4 zastavení jsou přímo v kaplích různého slohu, přičemž poslední zastavení je v už zmíněné rotundě u lesního hřbitova.

Celý areál je doplněn několika plastikami (např. před chrámem stojící sochy sv. Cyrila a Metoděje z r. 1864, socha sv. Anny z r. 1894, sv. Antonín kážící rybám z r. 1948, sv. Ambrož z r. 2007, socha Božského srdce Páně z r.1919), kříži a poutními domy. Na severním vrchu Hostýna nelze také pominout rozhlednu s kaplí sv. Kříže, jejíž základní kámen položil 1.9.1897 sám císař František Josef I. Od r. 1993 je kousek od rozhledny v provozu větrná elektrárna.

Po prohlídce Hostýna jsem se ještě vydal na na Skalný, který leží asi 2,5 km jihovýchodně od Hostýna. Jedná se o několik izolovaných pískovcových skal, které slouží jako cvičné horolezecké terény.