Pavlovské vrchy - Pálava

24.4.2014

toulání jarní Pálavou

Pavlovské vrchy (hovorově Pálava, oba názvy odvozeny od obce Pavlov) jsou vápencovým pohořím, které se nachází na jihu Moravy v oblasti Mikulova. Přestože nedosahují velké výšky (nejvyšší vrchol Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy. Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území.

Pavlovské vrchy se skládají z následujících částí (řazeno od severu na jih):

- masiv Děvín, na jehož vrcholu se nachází vysílač, na jeho nižším vrcholu pak zřícenina hradu Děvičky (též Dívčí hrady nebo Maidenburg);

- Soutěska, která odděluje Děvín od Kotle;

- masiv Kotel, který zahrnuje vrcholy Obora se zříceninou hradu Neuhaus a Pálava;

- Stolová hora, na jejíž nižším vrcholu se nachází zřícenina Sirotčího hradu (též hrádek);

- Kočičí skála a Kočičí kámen;

- Turold, vrch na severním předměstí Mikulova, pod horou se nachází jediná veřejnosti přístupná jeskyně v této oblasti - Na Turoldu;

- Svatý kopeček východně nad Mikulovem, poutní místo.

Pod Pavlovskými vrchy bylo v 70. až 80. letech 20. století vybudováno vodní dílo Nové Mlýny, které se nazývá podle stejnojmenné obce ležící pod poslední nádrží. Vodní dílo je tvořeno kaskádou tří přehradních nádrží: Mušovská (horní nádrž), Věstonická (střední nádrž) a Novomlýnská (dolní nádrž).

Pálava je jedním z našich oblíbených míst, kam většinou jezdíme s manželkou na jaře za jarními květinami, zejména shlédnout a nafotit kvetoucí hlaváčky a kosatce. Pokud jde o trasu, tak obvykle volíme jako výchozí i cílové místo obec Klentnici, parkoviště u rozcestí na Pernou.

Tentokrát jsem vyrazil sám a pro změnu jsem za výchozí a cílové místo zvolil Pavlov. Po zeleném značení jsem šel směrem k hradní zřícenině Děvičky a po jejím prohlédnutí jsem pokračoval dále po úbočí Děvína do Soutěsky, kde jsem vystoupal na vyhlídku nad Soutěskou. Odtud jsem se vydal po červené značce k rozcestí Perná. Zde jsem odbočil na modré značení a sešel na vyhlídku u zříceniny kaple sv. Antonína. Následně jsem pokračoval ve stoupání ke skupině vápencových skal na Oboře a pokračoval po vrstevnici pod Děvínem až k rozcestí u Děviček. Po zeleně značené cestě jsem pak sestoupil do Pavlova, kde jsem výlet ukončil. Celkem jsem ušel cca 14 km.