Chřiby

21.5.2014

výprava na skaliska Kozel a Kazatelna, zříceninu hradu Cimburk a Hradisko sv. Klimenta


V druhé polovině května 2014 jsme se vypravili Chřibů a to konkrétně do jejich jihovýchodní části, která se nám zdála turisticky nejzajímavější. Chřiby jsou nejzápadnějším výběžkem karpatského pásma a na jeho geologické stavbě se nejvíce podílí jílovce a pískovce a právě pískovce tvoří v lesních porostech Chřibů různé výchozy a zajímavé skalní útvary.Ve středověku byly v Chřibech postaveny tři hrady. Z doby kolem poloviny 13. stol. pochází hrad Buchlov, který nebyl nikdy dobyt; z roku 1261 je první zmínka o Stříleckém hradu, jenž je od poloviny 16. stol. pustý a v roce 1330 byl vystavěn hrad Cimburk. Postupně se sídla šlechty přesouvala z hradů a tvrzí na zámky. Tak vznikly renesanční zámky se zahradami v Kyjově, v Kvasicích a ve Střílkách, ve 2. pol. 17. stol. barokní zámky v Koryčanech a ve Zdounkách, v r. 1701 v Buchlovicích a v pol. 18. stol. rokoko – klasicistní zámeček v Cetechovicích. V 9. století se oblast Chřibů ocitla v těsné blízkosti jednoho z velkomoravských center ve Starém Městě. Z této doby pocházejí nálezy mimo jiné i na Hradisku sv. Klimenta.

Cílem naší výpravy bylo parkoviště U Křížku mezi Koryčany a Osvětimany, které nám posloužilo jako výchozí místo k výletu na skaliska Kozel a Kazatelna a zříceninu hradu Cimburk. Po červeném značení jsme nejprve došli k osamocenému skalnímu útvaru Kozel, které slouží především horolezcům a pokračovali ke studánce U Mísy. Od studánky jsme vystoupali lesem k pískovcovému skalisku Kazatelna. Z vrcholku, kde je také umístěn dvouramenný kříž z r. 1972, jsou pěkné výhledy přes údolí Kyjovky na protější hřeben Chřibů, část hladiny Koryčanské nádrže a hrad Cimburk. Od Kazatelny jsme se vrátili zpátky ke studánce U Mísy a odtud po zeleném značení na hrad Cimburk. Hrad byl vybudován v letech 1327-1333 Bernardem z Cimburka. Po 25 letech jeho vnuk Ctibor z Cimburka prodal hrad moravskému markraběti Janu Jindřichovi. Poté se vystřídalo několik majitelů. Hrad byl poškozen husity, kteří vyplenili i blízký klášter sv. Klimenta, a brzy na to byl pokořen uherskými vojsky. Svůj vojenský význam si hrad zachoval až do konce 16. století. Na přelomu 17. a 18. stol. se majitelé hradu stěhují do zámku v Koryčanech a hrad zůstává opuštěný a chátrá. V 30. letech minulého století byly provedeny první záchranné práce, další v roce 1940. V současnosti se o hrad stará občanské sdružení Polypeje, které se snaží o záchranu, dokumentaci a zpřístupnění památky. Po prohlídce hradu jsme sešli k turistickému rozcestníku Cimburk a po žlutém značení se vrátili na parkoviště U Křížku.

Další místo, kam jsme se vypravili, bylo Hradisko sv. Klimenta, které se nachází na protáhlé ostrožně vybíhající z hlavního hřebene Chřibů. Hradisko je od dob příchodu byzantské mise místem duchovním, místem, kde věrozvěstové Cyril a Metoděj založili první klášter na Moravě, založili první univerzitu a pravděpodobně dokončili překlad Bible do staroslověnštiny. Svůj název prý získala podle toho, že věrozvěstové sem údajně přinesli ostatky sv. Klimenta. První písemná zmínka z r.1358 uvádí, že toto místo bylo s kaplí a přilehlou budovou darováno markrabětem Janem brněnským augustiánům, kteří zde vybudovali klášter. Ten byl ale již v r. 1421 vypleněn a vypálen husity. K jeho obnově už nikdy nedošlo a hradisko začalo pustnout. Z hradiska jsme sestoupili k turistickému rozcestníku Svatý Kliment a zašli ke Gorazdově studánce. Vrátili jsme se na hradisko a odtud zpět k zaparkovanému autu v chatové oblasti zvané Pět žídel.

Na zpáteční cestě jsme se zastavili v Koryčanech, které jsou považovány za bránu do Chřibů. Zde jsme si prohlédli kostel sv. Vavřince (vstup nebyl možný, takže jsme nakoukli jen přes uzamčenou mříž) a z venku i zámek.