Neratov

5.7.2015

prohlídka kostela Nanebevzetí Panny Marie a jeho okolí

Neratov je dnes část obce Bartošovice v Orlických horách a nachází se v okrese Rychnov nad Kněžnou. První zmínky o obci, nazývané původně německy Bärnwald (označení Neratov se oficiálně používá až od roku 1918), pocházejí z roku 1550. Původní obyvatelé byli skláři a dělníci německého původu. Obec měla před 2. světovou válkou několik stovek stálých obyvatel. Po odsunu německého obyvatelstva, k němuž došlo po 2. světové válce v letech 1945 – 1946, obec téměř zanikla. V roce 1993 zde žili jen 2 lidé. Zásluhou Sdružení Neratov, které vzniklo v roce 1992 a jehož cílem je navrátit život vysídlené obci a obnovit poničené poutní místo, zde dnes žije přibližně 60 obyvatel přihlášených k trvalému pobytu.

Neratov byl významným poutním místem již od 2. poloviny 17. století, na pouť sem přicházelo údajně až 4 000 poutníků. Zázračná moc se přičítala sošce Panny Marie a prameni, který vyvěrá u kostela. Právě kvůli rostoucí popularitě Neratova byl mezi lety 1723 a 1733 vystavěn barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie. Základní kámen položil majitel panství hrabě Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723, vysvěcení proběhlo na sv. Bartoloměje 24. srpna 1733. Architekt kostela je neznámý, odborníci ho nejčastěji připisují kruhu kolem Giovanni Battisty Alliprandiho. Stavebním mistrem kostela byl Carl Antoni Reina, který se 23. srpna 1728 zabil při pádu z lešení. Stavbu pak dokončil Jakub Ondřej Carow. Barokní schodiště, které později kostel zachránilo před demolicí, bylo před hlavní portál umístěno v roce 1776. Jeho autorem byl František Hornich. Na schodišti byly umístěny sochy sv. Josefa, sv. Tomáše apoštola, sv. Barbory a sv. Terezie, pískovcové vázy a balustráda (zábradlí). Kostel má půdorys tvaru kříže, je 48 metrů dlouhý a 19 metrů široký, vnitřní výška činí 27 metrů, původní vnější výška měřená až ke špičkám věží byla 47 metrů. Zajímavá je severojižní orientace kostela - hlavní vchod a průčelí směřují na jih, kněžiště na sever.

Druhou světovou válku přečkal kostel bez újmy, ale 10. května 1945 kostel vyhořel. Střela z pancéřové pěsti, vystřelená svévolně a zbytečně vojákem Rudé armády, zasáhla malou věžičku a během hodiny ničivý požár zachvátil a strávil střechy, dřevěné schodiště obou věží a roztavil hodinový stroj i zvon. Již krátce po požáru se započalo s opravami. Jejich průběh se však potýkal s nepřízní komunistického režimu a roku 1956 byly zcela zastaveny. Kostel byl navržen na demolici. Ta se neuskutečnila jen proto, že veškeré finance na ni určené byly vyčerpány na transport a osazení cenného barokního schodiště před hlavním portálem kostela do parku zámku Skalka u Dobrušky. S rokem 1989 se do vysídlené pohraniční vesnice a ke zchátralému kostelu začal znovu vracet život. Přivedl ho sem nový rokytnický farář Josef Suchár, do jehož farnosti Neratov patřil. Předsevzal si obnovit nejen kostel, ale i poutní tradici a celou ves. V červnu 1992 byl kostel zapsán na seznam kulturních památek. Od počátku 21. století prochází rekonstrukcí a roku 2006 byl zastřešen částečně prosklenou střechou.