Přírodní rezervace Horky a Náklo

15.7.2015

výprava do přírodní rezervace Horky a na mystický vrch Náklo

PR Horky se rozkládá na severním úbočí vrchu Náklo ve výšce 190 až 260 m n.m., na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Kyjovské pahorkatiny, jihozápadně od obce Milotice. Rezervace o výměře 15,5 ha byla vyhlášena v roce 1989 za účelem ochrany zbytků kavylových stepí s výskytem vzácných, ohrožených a chráněných druhů rostlin a živočichů. Na jaře je tato oblast proslulá bohatým výskytem hlaváčku jarního a prvosenek. V červnu a červenci je zde záplava květů dalších, často raritních rostlin, jako je hadinec červený, zvonek sibiřský, kozince či kavyly. Přístup k přírodní rezervaci je v obci Milotice označen směrovkami, k severnímu okraji rezervace se dá rovněž dojít po zelené turistické značce.

Náklo (265 m n.m.) je nejvyšším bodem Ratíškovické pahorkatiny a nachází se nedaleko obcí Ratíškovice a Milotice. Své okolí převyšuje asi o 58 metrů, ale z vrcholu je krásný výhled na blízké okolí Milotic i na panorama Chřibů a Bílých Karpat. Název vrcholu je zřejmě odvozen od náklí, což bylo místo, kde vše dobře klíčilo. To mohlo být způsobeno tím, že se zde nachází obrovský podzemní rezervoár artézské vody. Protržením svahu na severu vznikla rokle do propasti, která je známá ze scény boje armády s drakem z filmové pohádky Za humny je drak. V poslední době se Náklo dostalo do povědomí v souvislosti s nepravděpodobnými hypotézami o možném ústředí Velkomoravské říše. Dle hypotézy, popularizované především publikací Náklo Jana Galatíka, mohl být v kráteru Nákla umístěn bájný Weligrad (Velehrad). Podle písemných pramenů mělo jít o tehdejší megaměsto s výjimečným vzhledem. Pan Galatík se také rozhodl jít po stopách perských kupců a z překladu písemných pramenů získával další informace o podobě megaměsta, které je popsáno jako místo s nedobytnými hradbami a zároveň je jeho část umístěna pod povrchem země. Pan Galatík svoji hypotézu podpořil i leteckou archeologií, díky které zjistil, že u kóty 218 se nachází silueta bývalé stavby o půdorysu cca (80 x 40) m, připomínající obrovský chrám, kam by se vešlo až 4 000 lidí. To vede pana Galatíka k domněnce, že by se mohlo jednat o hledaný Velký Moravský chrám, kde byl pohřben sv. Metoděj. V rámci letecké archeologie zde byly objeveny i další půdorysy staveb, možná i Svatoplukův chrám v podobě věže. Hypotéza pana Galatíka má četné kritiky z odborné i laické veřejnosti. Argumenty kritiků jsou uvedené např. na http://e-stredovek.cz/view.php?nazevclanku=podvrzena-zahada-veligradu-stinne-stranky-amaterskych-samizdatu&cisloclanku=2012120002

Zásluhou Cyrilo - Metodějského spolku Náklo v Ratíškovicích se od roku 2004 vytváří na Náklu malý areál, který má připomínat slávu a tradice Velké Moravy. Ústředním bodem areálu je liliový kříž postavený v roce 2004 k uctění památky soluňských bratří. Kolem liliového kříže postupně vzniká galerie soch ztvárňujících osoby spojené s historií slovanského osídlení na českém území a s historií Velké Moravy. V současnosti se zde nachází sochy Sáma, knížete Rastislava a sousoší Konstantina (Cyrila) a Metoděje.