MUZEUM KULTURY LUDOWEJ POGÓRZA SUDECKIEGO
W KUDOWIE-PSTRĄŻNEJ, Moc pěkný a ne zbytečně velký skanzen na nádherném místě uprostřed přírody skoro na konci světa. Skanzenu vévodí větrný mlýn nahoře na kopci. Prohlídka bez průvodce, chaloupky jsou otevřené, mnohde se je možné podívat i na půdu či do stodoly.Většina staveb sem byla přenesena z jiných míst v okolí, když měly být zbourány a opravena do původní podoby.

KOSTNICE V CZERMNÉ
Evropě jsou známy v podstatě pouze tři památky takového významu. Kromě té kutnohorské najdete podobnou v Římě a pak už jen v obci Czermna v Polsku, kde se vedle kostela sv. Bartoloměje nachází i tzv. kaplica czaszek (kaple lebek nebo-li česky – kostnice).
*
Podobně jako většina hřbitovů a kostnic i ta v Polsku čerpala svůj obsah „díky“ válkám a nejrůznějším „morovým ranám“. Duchovním otcem vzniku kostnice v Czermné byl přitom český kněz Václav Tomášek, obeznámený samozřejmě s kutnohorskou kostnicí. Byl to člověk přemýšlivý a hluboce rozjímající nad otázkami života a smrti. V roce 1775 pobýval v Římě, kde se seznámil v tamních katakombách s hroby prvních křesťanů, a když se pak stal proboštem v Czermné, rozhodl se iniciovat vznik podobné kostnice, jakou byla ta kutnohorská.
Inspirací mu byli mimo jiné i toulaví psi, kteří tehdy kolem staré zvonice vyhrabávali stále nové a nové lidské kosti. Za asistence hrobníka J. Langera a kostelníka J. Schmidta postupně odkryli kosterní pozůstatky několika desítek tisíc obětí třicetileté války (1618-1648), epidemie cholery (1680), sedmileté války (1756-1763) a dalších pohrom, které postihly tuto část Slezska.
*
Shromaždování a čištění kostí bylo zahájeno v roce 1776 a během následujících osmnácti let byla postupně vybudována kaple s oltářem, kde byly shromážděny kosterní ostatky z okolí Kudowy, Dusznik a Polanicy. Shromažďování kostí trvalo až do roku 1804. V kostnici bylo posléze umístěno na 3 tisíce lebek a kostí, a dalších 21 tisíc byla soustředěno v podzemí (postupným rozpadem kostí se někdejší čtyřmetrová kosterní vrstva snížila na dnešní 2 metry).
*
Pietní místo je dnes pečlivě udržováno a zatímco do sousedícího kostelíku sv. Bartoloměje je vstup volný, do kostnice je vstup za poplatek v doprovodu zasvěceného průvodce. Součástí výkladu je i ukázka kosterních pozůstatků, které zaujmou jak laiky tak antropology, neboť každý z nich vypovídá zajímavé svědectví o době a jejich původci. Ať už jde o kost s viditelným otvorem od průstřelu (mušketou či kuší/arbaletem), zlomenou a bez lékařského ošetření opět srostlou kost (samozřejmě špatně) a nebo lebkou, poznamenanou posledním stupněm progresivní paralýzy (syfilidy)…

BETLÉM FRANTIŠKA ŠTĚPÁNA
Mechanický betlém v Lázních Kudowa Zdroj si lze prohlédnout po celý rok, nachází se v Čermné na cestě do Skanzenu v Stroužné. Tvůrcem mechanického betlému a varhan v Kudowe Zdroji byl František Štěpán, původem Čech. Již ve svých 15 letech se začal věnovat řezbářství a u tohoto koníčku strávil každou volnou chvíli. Po 20 letech tak v roce 1924 vznikl betlém, který se skládal z 250 postaviček vyřezaných z lipového dřeva.
Zpočátku se s betlémem hýbalo ručně, ale už v roce 1927 byl rozpohybován mechanicky. František chtěl svoje dílo obohatit, a tak začal v roce 1930 stavět varhany, které dokončil roku 1938. Varhany mají 270 píšťal – hlasů a 10 registrů vyrobených z lipového dřeva.
Pohyblivý betlém se těší velkému zájmu a uznání jak ze strany místních obyvatel, tak turistů nebo lázeňských hostů, kteří navštěvují lázně Kudowa Zdroj.