Všechno to začalo před třemi měsíci. Každému přišel osobní dopis informující o vybrání dotyčného do speciální expedice Po stopách ducha Múhú, následován dopisem se seznamem potřebných věcí s sebou. A v pondělí 26. června jsme konečně vyrazili. Velká zavazadla nám od školy odnesli šerpové a my jsme za využití místní železnice až na konečnou zahájili naši expedici. Z konečné jsme šli ještě tři kilometry po svých do základního tábora, penzionu Krakonoš v Bílém Potoce. Po ubytování, nakrmení dravé zvěře, stmelovacích hrách, vystoupení policejních psovodů a radovánkách v místním bazénu jsme se sešli u večerního táboráku. Kdo si chtěl po večeři přilepšit, opekl si na ohni špekáček, nebo co zrovna našel. Následně jsme si zazpívali táborákové písně, které jsme v posledním pololetí pilně trénovali (a které zněly táborem ve smyčce ještě následující dva dny) a poté už se jen utíkali schovat před blížící se bouřkou. Účastníky expedice čekala první velká zkouška. Noc bez rodičů a pro ponocující ještě stezka odvahy. V ranním dopise od našeho průvodce byli všichni pochváleni, že ve zkoušce obstáli. Zahájil také zkoušku druhou, Tajemství Jizerek, a my se vydali na celodenní výpravu. Autobusem jsme vyjeli na Smědavu a začali objevovat krásy a tajemství srdce Jizerských hor. Došli jsme na Jizerku až k Panskému domu, abychom viděli i horu Bukovec a mohli doplnit sladké zásoby. Po cestě jsme poslouchali příběhy o Třech Iserínech, historii místní části Jizerek a zastavili se také u rašeliniště na prohlídku vzácné přírody. Nejvíce nás ale uchvátil pohled na osadu Jizerka se svou dominantou. Po návratu jsme všechny své zážitky sepsali do dopisů pro rodiče. Druhý den jsme zakončili pyžamovou diskotékou spojenou s oslavou narozenin Terezky a Kuby. Ráno jsme opět našli dopis. Našeho průvodce v noci navštívil duch Múhú a byl moc rád. Děti pochopily, jaké krásy Jizerské hory skrývají a proč je potřeba je chránit a neubližovat jim. A tak, na konci naší expedice, obdržel každý diplom a sladkou odměnu. Diplom za 50 hodin strávených bez rodičů, 3000 minut bez počítače a signálu a 180 000 sekund společné zábavy se třídou 3. A!
Mgr. Magdaléna Bartošová