Podobně „vhodnej den“ na cyklistiku jako před tejdnem trávím podobně. Cílem se stal zámek Chvalkovice. Nejdřív se ale stavuju v práci prohodit třetí ze čtyř disků v „raidovým poli“ a pak hurá do polí skutečných. Z přesunu mezi Hradcem a Josefovem vzniká několik příspěvků do cyklu „širé rodné lány“. Za Jaroměří trochu komplikovaně nastupuju na modrou, která mě má dovést od Heřmanic až do Chvalkovic. Její lesní část za Běluní si dobře pamatuju díky „otiskům“ lesáků-prasáků, který to tady, ale i od Krabčic, hyzděj i dnes. Ale někde od Zaječí se cesta mění v docela pěknej trail. A najednou padák a ocitám se ve Chvalkovicích. Ze všech (dvou) možnejch stran fotím malebnej zámek stojící na místě původní tvrze. Nezbejvá mi, něž vyslovit chválu Chvalkovickýmu zámku.🤗 V místní hospodě Na Betoně se osvěžuju jedním Birellem. Chvalkovice opouštím po červený a pak beru cyklostezku stoupající přes Kopaniny do Kohoutova. Kousek před ním nacházím to správný místo pro Žanetu a nechám ji na chvíli odpočinout vedle jinýho kusu jejího druhu.😄 Z Kohoutova začínám návrat sjezdem, při kterým zakufruju na lesákama zničený cestě… Vracím se na modrou a pak si konečně užívám zbytek sjezdu do Dolních Vlčkovic. U Kuksu uhejbám na západ na obnovenou hraběcí cestu „alej“ směřující do Stanovic. Přejíždím Labe a lesem vystoupám na žlutou vedoucí podél trati na Kuks. Z kraje lesa fotím Kuks utopenej v širých rodných lánech. Tady končí věčný „s*aní s foťákem“ (druhej bidon v batůžku…😠) a začíná dlouhej návrat přes Kašov, Litíč, Velichovky, Hustířany, Lužany, Hořiněves, Máslojedy, les Svíb a Čistěves. Všechny ty kopečky i brutus lesem na Chlum mi nečinily problém („opičí“ energeťák?). Na Chlumu už ale musím svlažit hrdlo Bernardovým „grepem“. K nám nahoru to beru panelkou a v bistru U hvězdárny dávám Birella, Rebela a párek v rohlíku. To měl bejt konec, ale hlad mě ještě poslal do restaurace Na Biřičce na smažáka „pražáka“ a finálního Rohozce.