Dneska se opět škrábu na Chlum. Klasicky ze Světí a následně funím Úvozem mrtvých, dole rozbahněným. Ale pak se vydávám podél Svíbu a přes Benátky do Hněvčevse a ještě kousek na dál mezi Horní a Dolní Černůtky. Tam se totiž v lesíku nachází docela bytelnej památník Mistra Jana Husa. Pak se trochu motám v lese nad obcí Klenice, do který se dostávám přes budoucí dálnici D35. Za střídání asfaltu a polňaček projedu Stračov, Mžany, Tůně a Lubno, odkud vystoupám na Jehlický vrch. Tady poprvé navštívím místní přístřešek s výhledem, kterej mě velmi příjemně překvapil. Zastavuju taky na Hrádku u Nechanic a využívám vzácný chvíle, kdy se tam nikdo nemotá dá se udělat fotka bez lidí. Dál to beru lesem na jihovýchod mizernou a ztrácející se cestou až na silnici za Radostov, pak do Radíkovic a nahoru po červený za Libčany. Tam po vyjetí z lesa a přes kus pole potřebuju províst úplnou prkotinu – jen kolmo přejet silnici a pokračovat zase lesem. Jenže co mý oko nevidí, je silnice. Jasnej zasáh pana M. – nechal vykopat celej pruh silnice až do jednoho metru hloubky! Nejdřív hodím dolů kolo, pak sebe, načež vyzdvihnu kolo nahoru a pak vylezu z „nesilnice“ na druhej nechanej pruh silnice. Pane M., bylo tohle zapotřebí? Zbytek – Hvozdnice, Praskačka, Pohřebačka, Opaťák, Roudnička – už bez zádrhelů a se zaslouženou podporou hajZSZla. Ten mi totiž celou první půlku cesty sakramentsky škodil a ještě snižoval pocitovou teplotu, takže i těch pár chvil, kdy na zem zeshora pustili paprsky Zářícího, nepřineslo takovou pohodu, jakou bych si představoval. Za odměnu si v bistru U Hvězdárny dávám Plzeň.