Ideální podmínky na cyklovýlet mě vyhnaly směr západ. Zase údolím Žehrovky, jenže tentokrát s pouhým zamáváním Vyskeři a pokračováním dál po žlutý s novotou v podobě vyhnutí se Skokovům (takhle vyskloňovat?) a Žehrovu. Z Příhraz po modrý známý svým písčitým podkladem, kde úspěšně zdolávám zrádnej stoupák! (ti, co tudy někdy jeli, ví…) Přes Olšinu a Březinu se problematicky dostávám na polňačku, která ale vede jinak než na mapách, zato se může pyšnit hned dvěma zastaveníhodnostmi – podstavcem (něco – zřejmě socha – na něm chybí) s reliéfem sv. Václava a o kus kukuřičnýho lánu dál sochou sv. Vojtěcha – krásný místo. To vše proto, abych přijel do zeměpisnýho brajglu: nejdřív totiž projedu okolo Podolí, aniž bych se jakkoliv přiblížil Praze🙃, pak navštívím zříceninu zámečku Zásadka neležící ve stejnojmenné obci🙃, a doslova vrcholem je zdolání vrcholu Káčov v obci Sychrov, beze stopy po ňákým zámku s parkem.🙃 Do trasy si tady vkládám prodlužku po modrý z Mohelnice nad Jizerou přes dvůr Pachouň do Kláštera Hradiště nad Jizerou. Tam sice vaří pivo Klášter, ale v naprosto zdevastovaným zámku a bez svý hospody. Už nikdy více. Jasná povinnost je návštěva (aspoň krátká) zámeckýho parku v Mnichově Hradišti. I tady se ale nedočkám občerstvení – odmítnu totiž Plzeň v plechu za 60 Kč. Teprve až po výšlapu pod Valečov si v obci Zásadka(!) dopřávám pivko – půllitr Holby za 30 Kč! Valečovu přispívám na vstupný, ale nejdu „dál“, hrad si jen obejdu. Dodržím tradici a po Valečovu se vydrápu na Mužský, protože ten výhled se prostě neokouká.😎 Modrá a červená mě po jižní straně Příhrazských skal dovedou až do Srbska (ne, rodnej domek Djokoviće tu není) a na Kost, kde si dávám bramborák s volacím kódem 📣„Spejbl“ a jedno Kostecký. Takto obtěžkán se vyškrábu z hradního ďolíku a šlapu finále přes Nepříveč, Stéblovice, Hubojedy, Blata a Pařezskou Lhotu. Do Osmy se přiřítím po modrý. Házím do sebe řízek a zapíjím ho dvěma Lomnicema.