Toto místo, v jehož blízkosti jsem prožil dětství, bylo pro mne vždy spojeno s něčím, o čem se nemluvilo. A je těžké vzpomínat na historii Židů v Úsově bez uvědomění si křivd, nespravedlnosti, zášti, nenávisti a utrpení. Během druhé světové války byl hřbitov zcela zdevastován, protože sloužil jako střelnice pro Hitlerjugend. V následné době totality byl pro veřejnost zcela uzavřený a jako kluci jsme se přes zídku koukali na pomníky - svědectví života lidí, kteří jako by sem ani nepatřili...
Hřbitov byl založen a vybudován v letech 1643 - 1645 na kraji židovského ghetta.
Nejstarší dochované náhrobky pocházejí ze 17. století, nicméně většina z celkových 862 macev v areálu se datuje až z 18. a 19. století. Velký počet náhrobků má bohatou barokní a klasicistní ornamentální výzdobu. Obřady zde probíhaly až do 30. let 20. století, kdy místní židovská obec prakticky zanikla.
V letech 1991 - 1993 byl hřbitov rekonstruován, od té doby je v péči FŽO.