❤ ❤ ❤ Poslední rozloučení s milovaným kocourkem Dredíčkem Srdíčkovým ❤ ❤ ❤

Vážení a milí přátelé, je nám to nesmírně líto, ale s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovaným kocourkem Dredíčkem Srdíčkovým. Útulkovou historii naleznete zde: http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/1055. Nádherný Dredíček odešel do světla pro rozvoj nádorového onemocnění, chronické selhání ledvin a sešlostí věkem.

Milovaný Dredíček se přistěhoval na zahrádku do zahradního domečku k moc hodné paní, která mu dávala papání. Protože však viděla, že je chlapečkovi ouvej, vyhledala pomoc prostřednictvím útulku. Známá této paní naše aktivní podporovatelka přivezla Dredíčka do útulku a kocourek byl pojmenován jak jinak než dle svého vzezření. Když jsme jej přijímali, byla to bída, kožíšek sám dred, rýma jako trám, krvácející léze na čumáčku, tělíčko na kost vyhublé. Dodnes vidí teta na před-karanténě kocourkovu tlamičku zanesenou omáčkou z kapsičky, jak chtěl chlapík papat a na tlamičce se zhnisanými zoubky zůstala omáčka jako znamení oslintané a bolestivé reakce. Řešili jsme spoustu zdravotních událostí včetně krevní bakterie a zvýšených ledvinových hodnot, než jsme se vůbec dostali k revizi shnilých zoubků a kastraci. Mimo jiné jsme zjistili, že má kocourek na čumáčku zhoubné nádorové buňky. Postupem času se Dredíček dostal do lepší kondice, měl však nemocné horní cesty dýchací a k tomu se přidávaly výrazné záněty tlamičky. Po uplynutí delšího časového období podstoupil revizi zoubků a od zánětů tlamičky měl klid.
Čas běžel dál a kocourek na stará kolínka chřadl. Nádorový čumáček začal být aktivnější, tvořilo se na něm více stroupků a hlavička byla na pohled zúženější. Nakonec se paní doktorce nelíbila na sonografii játra, kde byly zřetelné stíny napovídající útvarům. Nádherný kocourek začal pozvolna ztrácet na hmotnosti, ledvinové hodnoty se zvyšovaly a staříček se již zdržoval jen na zemi v pelíšku, kde se sem tam vyčůral pod sebe, aniž by o tom věděl. Přesto krásnému Dredíkovi ještě stále chutnalo a chodil si pro pohlazení. Když nastal zlomový okamžik a pozemský čas byl naplněn, s milovaným Dredíčkem jsme se důstojně rozloučili v lásce a porozumění přímo v útulku.

Už navždy tě, náš milovaný Dredíčku, uvidíme na okýnku ve slunečním svitu, už navždy tě uvidíme na kočičím stromě, na skříňce a v poslední fázi také v pelíšku pod který jsme dávali plenu přesně na místě, kde rovněž v poslední fázi svého života odpočívala milovaná Duhověnka Srdíčková. Vaše dušičky patřily k sobě a předaly si královské žezlo života a smrti - pozemského a vesmírného bytí a opět se spolu dvě krásné dušičky setkaly tentokrát v plné síle a kráse tam nahoře ve hvězdách.


V srdíčkovém útulku na chvíli utichl obvyklý cvrkot, útulkovým páníčkům se zaleskly oči a někde uvnitř duše se vše sevřelo. Kočičky pozvedly hlavičky vzhůru, místnost se zalila nádherným zářivým světlem. Prostor byl prosvícen světelným paprskem tvořícím zářící tunel a přišlo velké loučení s milovaným kocourkem Dredíčkem, který už nemohl jít pozemským životem dál. Ale tam za duhovou bránou Dredíčka čekal daleko přívětivější svět - takový, kde je bolest, hlad a utrpení zcela neznámým pojmem. Jen radost a pocit blaženosti jsou velkou kompenzaci za strádání prožité na zemi. V dáli se objevil Archanděl Azrael - patron Srdíčkového útulku s rojem Andílků a ti všichni společně s námi vyprovodili milovaného Dredíčka na poslední cestu, aby se cítil milován a v bezpečí. Svíce života pomalu uhasla a rozsvítila se až tam nahoře za duhovou bránou.


Milovaný Dredíčku, už navždy s námi zůstaneš hluboko v našich srdcích. Stejně tak jako každý tvůj kočičí kamarád, který se u nás na různě dlouhou chvíli ohřeje, jsi nezapomenutelnou součástí našeho života. Jsi jedním z nás, naše duše i naše srdce. Děkujeme ti, že jsme se s tebou mohli setkat a pečovat o tebe. Děkujeme ti, že jsme mnohé pochopili a opět se přesvědčili o tom, že člověk míní a osud mění, že nad vyšší mocí