❤️❤️❤️ Poslední sbohem milované útulkové pětnici Mgr. Adélce Srdíčkové ❤️❤️❤️
Vážení a milí přátelé, s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovanou kočičí babičkou Adélkou Srdíčkovou, jejíž útulkovou historii naleznete zde:
http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/185. Ta však není celá, neboť v dávné minulosti ještě nebyly propojeny všechny zprávy k jednotlivým kočičkám. Od zrodu útulku si ale můžete o Adélce zprávy dohledat ve společném a pravidelném zpravodajství v archivu uplynulých let:
http://www.srdcemprokocky.cz/?q=node/668Jedno z nejsmutnějších rozloučení, rozum si neumí úplně poradit, srdce naopak všechno chápe. Tam nahoře ve hvězdách je mnohem krásnější svět. Svět přenádherný a plný pestrobarevných motýlů, libých vůní, telepatického přenosu. Svět bezstarostný - bez strádání, bez bolesti, válek a strachu. Vše je najednou jasnější, světlejší, naprosto průhledné a naplněné bezpodmínečnou láskou. Milovaná Adélka dokončila svou pozemskou pouť, splnila svůj pozemský úkol a odešla do ráje.
Lehoučká jako peříčko, křehoučká jako sněhová vločka a překrásná jako zimní královna. Tělíčko na konci pozemské pouti velmi chaboučké, dušička velmi silná, to byla naše milovaná Adélka Srdíčková.
Stává se, že nevíme odkud začít. Milovaná útulková pamětnice Adélka Srdíčková totiž po celou dobu svého života rozdávala teplo, lásku, pochopení. Nádherná královna vychovávala nejen kočičky ale i nás, ukazovala nám směr a cestu. Dokázala kočičky ošetřit, usměrnit, opatrovat, vzít pod svá křídla. Nosila světlo a lásku. Ne nadarmo si vysloužila magisterský titul a byla nazývána útulkovou učitelkou. Mezitím uběhl dlouhatánský čas společného života. Odešla dušička, která tady s námi byla úplně nejdéle. Přišla k nám ještě před založením srdíčkového útulku. Přišla jako plachá kočička společně se svým parťákem Eliáškem, s kterým se zdržovala na jednom z pražských sídlišť pod koly zaparkovaných aut. Ledy plachosti časem povolily, ale nikdy ne zcela. Adélka si od nás po celý svůj život držela jistý odstup naplněný jen částečnou důvěrou. Milovaný kocourek Eliášek nás v krátkém čase opustil pro virové onemocnění. Tenkrát jsme nastalou situaci těžce nesli, absolvovali jsme jednu z prvních kočičích výstav a nebylo možné se plně na výstavu soustředit. Milovaná kočička Adélka s námi naopak zůstala léta letoucí. Po ztrátě milovaného Eliáška si vždy našla nějakého kočičího parťáka. Nikdy nezapomeneme na její následující velké lásky + Vilibaldíka, Kulihráška, Brumbálka, Miouška, Agátku, ale i mnoho dalších. Krásná Adélka měla dlouhodobě proměnlivé ledvinové hodnoty, jednou se držely lehce výše, jindy byly na standardu. Čas běžel..., ubíhaly hodiny, dny, týdny, měsíce a léta. Krásná Adélka vystřídala pobyt v hlavní kočičí skupině za pobyt v útulkové kuchyni, ale také dočasný domov v tehdejším hostivickém depozitu.
Je to až neuvěřitelné, ale jedno pátečního dne začala milovaná Adélka zcela nečekaně kýchat a kašlat, začala se zalykat a vypadalo to, jakoby něco vdechla. A právě od té chvíle, když se zklidnilo zalykání, výrazně dýchala a už nebyla zcela stabilní. Vyšetření toho dne nepotvrdilo nic zásadního. Nález na Rtg byl patrný až druhý den a každá následující krevní zkouška potvrdila výraznější a výraznější zánět v tělíčku. Krásná kočička strávila víkend na pražské klinice, kde byla odhleněna a stabilizována. Poté byla hospitalizována a kontrolována v útulku. Nikdy na tento životní úsek nezapomeneme stejně tak jako na žádný předchozí. Bylo nesmírně náročné zhodnotit, jak se bude situace vyvíjet nadále a v průběhu léčby přicházely chvíle, kdy jsme si moc přáli, aby se zdravotní stav nádherné Adélky posunul jakýmkoli směrem, abychom zkrátka věděli, na čem jsme a především, aby se neprotahovala léčba spojená s prodlužováním nezvratného. Delší dobu jsme totiž bojovali s nadějí i beznadějí. Milovaná Adélka se lepšila i horšila. Částečně bydlela na hospitalizaci a částečně se vracela do kuchyně, kde okamži
