26. - 28.8 2022. První cesta našeho víkendového pánského putování směřovala naší oblíbenou Šumavu, přes lipenskou přehradní hráz do kempu ve Vyšším Brodě. Z Tejna jsem vyrazil společně s Kájou a v Klatovech se připojil Miloš. Občerstvovací zastávku jsme udělali v Borové Ladě. Přeci jen člověku vyhládne a kafe taky bodne. Po lehkém občerstvení jsme pokračovali v načatém směru. Do cesty se nám postavil Vimperk a jedna místní restaurace nás přesvědčila, že se tam musíme naobědvat. Jídlo, chvilka polední siesty a mažeme dál. Kousek před Lipnem ještě chvilku počkáme u silničního kiosku na Radka, který nás dojížděl z práce a mastíme to dál. Malá zastávka u hráze lipenské přehrady pro foto samozřejmě nejde vynechat. Dál nás ale žene žízeň na pívo a trochu se ozývající bolest prdelí. Konečně jsme tady, Vyšší Brod. Teď už jen vybudovat přístřešek, který by nás měl ochránit před případnou nepřízní počasí, šup skočíme do vody spláchnout ze sebe prach cest a rychle na pívo. Koupel a celková regenerace vltavskou vodou proběhla naprosto v pořádku a my, touto vodou řádně vycachtáni, jsme konečně vyrazili zkontrolovat průtok pípy v místní kempové restauraci. Pivo bylo dobré, jídlo chutné, takže nic nebránilo tomu, strávit zde pěkný a výživný večer. Vytáhli jsme s Kájou kytary, ruce rozezněly struny, písně rozpumpovaly hlasivky naše i okolních spolustolovníků a vše začínalo nabírat ty správný grády. Potkali jsme se tam i s partičkou, se kterou byl klučina z Austrálie tak jsme trochu pokecali, co nám naše angličtina, jeho čeština a hlavně alkohol v žílách dovolil. Večer, respektive noc nabrala obrátky, a tak jsme se po důkladném doplnění tekutin, vydali kolébavým krokem hledat místo, které jsme určili jako dnešní ložnici společně s garáží pro naše motorky. Po chvilce bloudění bylo místo nalezeno a za šumění vody, vypouštěné z hráze přehrady se naše oči pomalu, ale jistě zavíraly. V sobotu jsme směr další cesty naštelovali na Loket nad Ohří. Povedlo se nám v jedné vesnici narazit na nekonečný průvod dobrovolných hasičů. Pochodovali a jeli snad s kompletní technikou z celého okresu. Celý průvod, na který jsme se připojili, uzavírali dva klucí policajtský na motorkách, tak jsme tam poskakovali s nimi a doufali, že se nám mašiny neuvaří. Během cesty se odpojil Radek, který měl povinnosti doma, takže jsme dál pokračovali ve třech. Obídek jsme naplánovali na oblíbené čerpačce v Milevsku, kde nás dojel Jarda a odpojil se Miloš. Takže dál jsem pokračoval já, Kája a Jarda. Náš sobotní cíl pro přenocování byl vodácký kemp, kousek za Loktem. Postavili jsme opět lehký přístřešek , dali něco lehkého na zub a hurá do vody. Osvěžení bylo tedy festovní a rychle na pívo. Několik jsme jich vypili a poté jsme se vrátili zpět k přístřešku, kde jsme založili ohýnek , vytáhli kytary, láhev rumu a věnovali se umění :-). Přisedl si tam k nám fajn pár z Německa, se kterými jsme vypili nějakou tu Becherovku a Rum, asi dvě láhve nebo tak a opět probrali různé témata v mezích naší omezené němčiny a jejich ještě omezenější češtiny. Když jsme dopili naši láhev, přinesli svoji. Měli ji ještě zabalenou a chtěli ji původně přivést domů někomu jako dárek, ale prý byla ten večer větší příležitost ji vypít :-) . V neděli ráno jsme se vydali do Lokte na sladkou snídani a následně k domovu. A zase jsme museli cestou lízat, je to prostě naše slabost a závislost. Ještě jedna občerstvovací zastávka v Nebanicích a potom už fúúúú domů. Bylo to fajn a už se těším na příští rok na výjezd "Chlapi sobě 2023".