Očekáván opět horký den. Mělo by být jen 33 stupňů. Nejprve zastávka v Tuřanech u letiště. Mezi 10. a 11. hodinou asi největší provoz. Zachyceny 2 lety. Za Chrlicimi byla sklizeň obilí a silný boční vítr odfoukával všechno na silnici po které jsem měl jet. Najednou mě začalo předjíždět nákladní auto a jelo jen tak 25 km/hod, takže mi evidentně dělalo štít proti tomu prach. Moc hezké gesto. Poděkoval jsem mu alesopoň "óčkem". Potom až do Jevišovky po větru. Takhle by se dalo jet do nekonečna. Potom směr Mikulov. Jelikož poslední pitná zastávka byla v Ivani, tak jsem se těšil na zastávku na nádraží v Březí. Ale bylo zavřeno, tak jsem se po dlouhé době vydal po vesnici, jestli někde něco není otevřeno, když je turistická sezona. Ale na hlavní ulici jsem nic nenašel, tak jsem to odložil do Mikulova. Měl jsem sice bidon s vodou, ale ta měla 40 stupňů. Schválně si dávám jenom vodu, kdyby takhle teplá byla nějaká ovocná šťáva...brrr. Potom jsem pokračoval po státní do Mikulova, ale bylo takové vedro, že jsem se zde ani nezastavil a jel hned do kopečku na Milovice. V lese u lomu mě ale ta žízeň už dostihla, tak jsem si dal energeťák ze železné zásoby. Tak jsem vyjel nad Milovice, ve stínu, takže OK. No a do Milovic z kopce s vidinou zastávky na studeném točeném na zahrádce u výjezdu z Milovic na Nové Mlýny. To mě uspokojilo a s časovou rezervou jsem si potom mohl dovolit ještě vykoupat na pláži u Marsu, zastavit se na vláčky v Šakvicích a odstartoval limonádovou šňůru. Hlad jsem neměl, ale žízeň stále. V Hustopečích se mi potvrdilo dnešní štestí na zemědělskou techniku. Chytl jsem kolonu traktorů s těmi obrovskými přívěsy. Jely přesně 30 km/hod. Tak jsem se s nimi proti větru svezl až do Židlochovic. U knedlíka další sodovka a totéž v Tuřanech na Sokecu. Vypadalo to, že mě chytne bouřka, ale ta byla všude kolem a tady ani kapka, jen velmi silný vítr a v dálce nad Bohunicemi blesky..