Při jednom svém výletu do oblasti Jaroslavic jsem z časových důvodů nestihl vodní mlýn ve Slupi, tak jsem se rozhodl to ještě napravit i s vědomím toho, že den již je kratší než v červnu a přijedu tak za tmy.
Trasa až do Jevišovky pohodlně po větru. Tam jsem potkal borce na jednokole (Unicycle). Má toho s tím i dosti najeto, vč. vícedenních tras s přespáním v přírodě atd. Tam jsme hodili řeč i s rodinkou s dítětem na minikole s trubkovým závěsem. Asi po 30 minutách jsem ovšem musel rychle pokračovat. Menší občerstvovačka ještě v Hevlíně. Za Hevlínem po cyklostezce, ale potom v poli na odbočce jsem jel rovně po zpevněné polní cestě k Dyji. Cesta končila točkou pro traktory, ale dál již krásně podél Dyje a po polní cestě ve stínu lužního lesa až do Hrádku. Zde na mě zdáli svítil kostel, tak jsem ho několikrát obešel a nafotil. Potom jsem chtěl pokračovat kolem Dyje až do Slupi k mlýnu, ale nakonec jsem chtěl ještě vidět mlýn v Jaroslavi, takže po cyklostezce až pod hrad a následně přes vesnici do Slupi. Tam v místní výletní hospůdce občerstvení, prohlídka sbírky zemědělských strojů a domácí farmy. Za rohem potom již slavný vodní mlýn ve Slupi. Ale byl čas na rychlý návrat domů. Bylo 17.hod, západ slunce ve 20 hod, 78 km před sebou. Směrem na Valtrovice mě čekal ještě brod přes Dyji. Po deštích bylo dosti vody, takže jsem brodil naboso. Byli tam i vodáci a rodinka s dítětem, ale dostali jsme návod kudy je to nejlépe brodit. Potom trošinku do neznáma cestou, která na mapě není moc viditelná. Ale kolem "sídliště Valtrovice", staré pískovny a podél trati jsem se dostal do starých známých Božic. Jelikož jsem jako obvykle celý den nic nejedl, tak jsem hodil ještě zastávku v Božicích. Jídlem byla tatranka :). 18.00 hod a za 2 hod. soumrak, tak bylo jasné, že budu svítit ještě před Pohořelicemi, tzn. cca 40 km před cílem. Po této zastávce již žádné zdržování a směr Pohořelice. To mám již mnohokrát najeto.Když jsem přijel do Žabčič byla již úplná tma (21 hod). Ve 22.30 jsem již byl v Tuřanech a neodpustil si 6 km před cílem kofolu v hospodě těsně před zavíračkou Dost jsem se tam pobavil. Cca 30 letá dáma měla tak upito, že se jí pletl jazyk a tolik sprosťáren jsem už dávno neslyšel. Byla slušného vzhledu, takže asi úlet. Ještě jsem jí tam ale neviděl. Potom už jen v klidu dojezd, doma se konečně najedl, zapojil na nabiječky ty svoje cajky a po hodině spokojený spánek. Najeto 169 km.