Bazilika je součástí velehradského kláštera založeného v letech 1201 - 1240. Současná podoba je z přelomu 17. a 18. století (po požáru r. 1681). I po několika přestavbách si kostel uchoval charakter románsko - gotické stavby. Nyní je bazilika dlouhá 86 m. V barokním období cyrilometodějská úcta tu silně vzrostla, na čemž měli zásluhu velehradští cisterciáci. Svátek sv. Cyrila a Metoděje tehdy slavený 9.3. byl jedním ze dní, kdy bylo možné navštívit velehradský kostel. Přerod Velehradu v hojně navštěvované poutní místo však nastává až po zrušení cisterciáckého kláštera v r. 1784. Populárním se stal zejména v r. 1863, kdy si věřící a vlastenci připomínali 1000 let od příchodu soluňských bratří. V tomto roce bylo přeloženo slavení tohoto svátku na 5.7. V r. 1927 byl kostelu na základě rozhodnutí papeže Pia XI. udělen titul papežská bazilika minor. Díky papeži Piovi XI. byl kostelu Nanebevzetí Panny Marie připojen v r. 1932 spolupatronát sv. Cyrila a Metoděje.