Loreta v Kosmonosech patří k architektonickým skvostům a je chráněna jako nemovitá kulturní památka. Byla postavena v letech 1702-1708.
Ve 12. a 13. století na tomto místě johanité postavili kostel, který zanikl v době husitských bojů. Druhý kostel byl postaven na zbytcích toho původního, ale nepřečkal 30.letou válku. Jeho nástupkyní se stala kaple sv. Martina, která se dochovala dodnes. Kaple je součástí areálu Lorety, kterou kromě ní tvoří především Santa Casa - Svatá chýše a po obvodu jsou ambity. Za stavbu Lorety vděčí Kosmonosy rodu Černínů, zejména pak Heřmanu Jakubovi, který se zasloužil o velký rozkvět celé oblasti. Proslul svými diplomatickými službami pro císařský dvůr. Z oken rodinného paláce v Praze (nyní sídlo Ministerstva zahraničí) denně vídal hradčanský loretánský areál a to ho zřejmě přivedlo na myšlenku postavit si něco podobného.
Santa Casa bylo nazváno obydlí, v němž v Nazaretu žila Panna Marie s Josefem a kde vychovávali malého Ježíše. Domek byl ve 13. stol. přestěhován do italského Loreta. Podle legendy ho přenesli andělé, ve skutečnosti se o to přičinil zřejmě papež. O několik století později začaly růst po celé Evropě jeho kopie. Kosmonoská Loreta je druhá největší na našem území (po té v Rumburku). Obydlí Bohorodičky bylo věřícími vždy velmi uctíváno, proto mělo být chráněno pláštěm ve tvaru hranolu s téměř rovnou střechou a jediným oknem.
V kapli sv. Martina je uložena soška Panny Marie Loretánské. Klenba v interiéru má 12 lunet.