❤️❤️❤️ Smutné rozloučení s milovanou psí prababičkou Belinkou Srdíčkovou a s milovaným kočičím pradědečkem Strašidýlkem Srdíčkovým ❤️❤️❤️

Vážení a milí přátelé, s hlubokým zármutkem i pochopením vám oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovanou psí babičkou Belinkou Srdíčkovou, která s námi žila ve Vrbičanech nádherných a nezapomenutelných 16 let: https://eu.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/9572419. Do nebíčka odešla v pondělí 20.3.2023 pozdního odpoledne na veterinární klinice ve Slaném. A zároveň vám s hlubokým zármutkem a pochopením oznamujeme, že jsme se museli naposledy rozloučit s milovaným pradědečkem Strašidýlkem Srdíčkovým, který s námi v útulku žil neuvěřitelné čtyři roky a čtyři měsíce: https://eu.zonerama.com/srdcemprokocky/Album/9575392, http://www.srdcemprokocky.cz/?q=taxonomy/term/903. Do nebíčka odešel v úterý 21.3.2023 večer přímo v srdíčkovém útulku pod záštitou lékařky Veroniky. Vybavuje se nám milion nádherných vzpomínek na milovanou psí prababičku a milovaného kočičího pradědečka, kteří odešli tlapičku v tlapičce za duchovou bránu do nádherného světa. Moc dobře víme, že tam nahoře za duhovou bránou je mnohem lepší svět. Svět překrásný se stále kvetoucí zahradou, bezbolestný ráj bez strádání, strachu a neblahosti, bez masek falše a zloby. Tam nahoře je vnímáno úplně jinak - čistěji, světleji, jasněji. Tam nahoře není potřeba slov, komunikace probíhá telepatií. Poselství duší byla splněna a srdce byla naplněna až po okraj...

Tři přenádherné princezny, které spolu vyrůstaly a postupně odešly do nebe jako babičky - Ebinka, Sárinka a Belinka, se opět setkaly tentokrát jako zdravé a mladé krásky. A další nádherný princ Strašidýlko, který odešel do nebe jako stařičký dědeček, se v nebíčku setkal se spoustou kočičích kamarádů a všichni byli mladí, zdraví a krásní.... Tak to zkrátka chodí, na tomto světě neseme břemeno času, ale tam za branami duhového mostu jako mávnutím kouzelného proutku všechna břemena. Tam daleko na nebeských stezkách je jen a jen přenádherně, blaze a ze všech stran je vnímáno štěstí, radost a láska.

* Nádhernou Belinku jsme do velké zvířecí rodiny přijali po smrti psí holčičky Mášenky, to aby tenkrát Ebinka nezůstala sama a měla svou psí parťačku. Po čase se k psí smečce přidala psí holčička Sárinka. Do útulku přišla Belinka jako malinké štěnáťko z pražského útulku Troja. Toulala se totiž po Praze a nikdo se k ní nehlásil, tak se zkrátka rozhodla, že půjde bydlet do kočičího útulku a bude hlídat kočičky. A těch zážitků, co jsme spolu měli, byla velká spousta. Ohromný šok jsme zažili v bílichovských lesích, když se nám Belinka ještě za mladých let uvolnila z dlouhého pásma a ztratila se hluboko v lese. Měli jsme velké štěstí, neboť jsme ztrátu oznámili na hájence a pan hajný milovanou holčičku našel. Nádherná princezna u nás žila od mrňavého štěnátka a byla to psí holka, která dokonce chodila s útulkovým strejdou Míšou na cvičák. Společných zážitků jsme měli nepřeberné množství. Jenže léta běžela, tělíčko pozvolna chřadlo a chřadlo. Řešili jsme Cushingův syndrom a do toho nakonec přišel nespecifický zánět střev. Poslední měsíc se nám podařilo částečně srovnat průjem. Belinka se ale hůře zvedala a my jsme tušili, že se brzy rozloučíme a poté přišlo jedno ráno, kdy se holčičce vstávalo ještě hůře a spapala nám už jen půlku ranní dávky krmení. Věděli jsme, že druhý den ráno Belinku s veterinárními lékaři v útulku zkontrolujeme. Jenže veteriny následujícího dne v útulku se už krásná holčička nedočkala. V pondělí osudového dne odpoledne ležela na svém oblíbeném místečku u zadních kol velké dodávky. K odpolednímu krmení se ale již nezvedla a začala hůře dýchat. To bylo znamení, že přichází velké loučení. V tu chvíli bylo nutné vyrazit na nejbližší kliniku do Slaného, kde milovaná Belinka odešla do světla.

* Pradědeček Strašidýlko přišel do útulku zubožený a nemocný už jako dědeček. Milovaný kocourek původem z Kladenska bojoval s nepřízní osudu a samozřejmě jsme zažívali lepší i